Město je důležitou železniční křižovatkou a nachází se na pravém břehu Labe, asi 40 kilometrů severovýchodně od Prahy. Původně tu stála slovanská osada (Usk - Ústí) při přechodu zemské stezky přes Labe (labský brod). V roce 1994 tu byl učiněn zajímavý objev, skříňový mohylový hrob (3 500 let před n. l.). Město samotné založil přibližně v roce 1257 Přemysl Otakar II. To u vznikl také dominikánský klášter a navíc bylo město stavěno velkoryse jako město královské. Jeho původní název byl Neumburg (Nový Hrad) a bylo stavěno do tvaru elipsového půdorysu. Byly mu přistavěny pevné hradby a systém příkopů je jasným svědectvím, že mělo sloužit jako další ochrana před nájezdy (spolu s Kolínem a Čáslaví) na Prahu a Kutnou Horu.
Řadu privilegií získal Nymburk od Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. za to, že roku 1310 pomohlo ukrýt Elišku Přemyslovnu před nepřáteli. Až do husitské revoluce bylo město v obrovském rozkvětu. Od roku 1421 až do bitvy na Bílé hoře byl Nymburk husitským městem. Příznivý vztah k městu měl i Jiří z Poděbrad. Pak ale přišla třicetiletá válka a s ní i zkáza v dějinách města nevídaná. Díky jeho strategické poloze se stalo, že 16. srpna 1634 město dobyli Sasové a z původního obyvatelstva zůstalo jen torzo. V průběhu let navíc docházelo k požárům a prakticky až do roku 1869, kdy tu byla postavena železnice, město skomíralo. Pak nastal obrat, protože se stal Nymburk důležitým a klíčovým železničním uzlem.