Před chvílí jsem dojel na vlakové nádraží do Josefova Dolu, ležícího v malebném údolí řeky Kamenice. Dominantou obce je kostel Proměnění Páně (1865), jehož věž je vysoká 45 metrů. Obec byla založena roku 1701, dnes jeho součástí i Dolní Maxov, Antonínov a Karlov. Tím se zvýšil počet obyvatel na přibližně 900. Dnešní výlet má svůj cíl na Jizeře, která je čtvrtým nejvyšším kopcem či horou Jizerských hor. Fakt, že se jedná o místo, kde je na našem území nejčastější výskyt deště si dnes ověřím na vlastní kůži...zatím to ale ještě vůbec netuším.
     Než dojdeme na úpatí Jizery, vysoké 1122 metrů, projdu si čás naučné stezky přírodní rezervací (1992) Jedlový důl. Ta se nachází mezi Josefodolským a Mariánsko-horským hřebenem a vede podél dolního toku říčky Jedlové. Ta pramení v rašeliništi v oblasti zvané Na Čihadle, kam se později zajdu také podívat. Říčka kdysi vedla hustým lesem, ten ale zničila v osmdesátých letech kalamita. Nyní jsou lesy kolem ní převážně smrkové a bukové. Sem tam se objeví i jedle obrovská a douglaska tisová. Z rostlin tu pak můžete objevit zajímavé druhy. Jedná se tu totiž o oblast s velkým chladem, který ne všechny rostliny snáší. Cestou můžete vidět velké množství malých a čtyři větší vodopády.
     Jedlová pokračuje svým tokem do Josefova Dolu, kde se vlévá do Kamenice...
     Dalším zajímavým místem je rašeliniště Na Čihadle. Nachází se v nadmořské výšce kolem 970 metrů. Podle odhadů je staré 4 000 let a jeho hlouka dosahuje čtyř metrů. Vzniklo díky dešťově vodě. Navíc tu pramení dvě říčky, již zmíněná Jedlová a také Černý potok. Voda z jednoho koncí v Severním, druhého v Baltském moři. Část tohoto území si můžeme prohlédnout z nedaleké vyhlídky. Můžeme tu objevit zajímavé rostliny, namátkou třeba rosnatku okrouhlo-listou či vlochyni.
     Cesta k Jizeře vede kolem Klečových luk (Velká a Malá, Smrčková a Jelení). Jedná se o čtyři území, ve kterých pramení Bílá Smědá a Bílá Desná, tedy se jedná o další rozvodí.
     A už stojím na odbočce na horu Jizera. Když jsem napsal, že je čtvrtou nejvyšší horou Jizerských hor, musím k tomu připsat, že na našem území je druhou nejvyšší (Smrk 1124 m). Na náhorní plošině, na jejíž vrchol můžete vystoupat a pokochat se výhledem do krajiny je vybudováno zábradlí. Uvidíte nejen Jizerské hory, ale i západní Krkonoše a Ještědský hřbet. Příroda zde vytvořila z hrubozrnné žuli zajímavý výtvor. V okolí tu původně tu bylo více lesního porostu, ten poničily povětrnostní vlivy. Postupně se zde vysazují nové stromky, zdejší okolí je nejstarší Přírodní rezervací v Jizerských horách s názvem Prales Jizera.
     A jen jsem se pokochal výhledem a obešel skály, začíná pomalu krápat...než sejdu opět k rozcestníku Pod Jizerou, rozprší se asi na dvě hodiny...