Nedaleko Bakova nad Jizerou stojí zbytky zámku, který byl opuštěn a ponechán svému osudu po roce 1720. To tu vznikl již druhý zničující požár a ten dokonal dílo zkázy. Zámek byl přitom ještě po celé 17. století využíván a zdokonalován. V roce 1660 tu je jako poslední postavena baroková kaple.
 

Koncem 13. století započala stavba původního hradu na strmém břehu Jizery. Jeho podobu lze dnes jen těžko odhadnout. Území ale patřilo Markvarticům a jeho Lemberská část rodu si zde vybudovalo své sídlo. K další dostavbě přispěl v první polovině čtrnáctého století Zdislav z Lemberka a Zvířetic. Na začátku století šestnáctého opravuje a rozšiřuje stavbu Jan ze Zvířetic.
     To, že se hrad mění v zámek, zapříčinil po roce 1528 rod Vartenbergů. Psal se rok 1590 a Jan a Zikmund Vartenberkové započínají s úpravami. Zajímavostí je, že se hradní vstup, posunul díky úpravám blíže k hlavní věži. Je také zrušeno předhradí, jsou postaveny hospodářské budovy, pivovar, dvůr a jsou dokončeny další drobnější úpravy.
     Ve své době určitě monumentální stavba se díky svému letitému rozkladu jeví z dálky jako nevýrazná. Svůj názor ale změníte, pokud dorazíte blíž. Zbytky jedné z věží byly využívány jako rozhledna. Opět tu ale, tentokrát úmyslně, založil kdosi požár a tak nyní už jen na vlastní nebezpečí můžete vystoupat pouze do poloviny věže. Za jasného počasí uvidíte nádherný výhled.
     Zámek je často využíván pro svatební obřady. Poprvé jsem tuto zříceninu viděl na staré pohlednici, udělala na mne dobrý dojem. Začal jsem se o ni blíže zajímat. Její návštěva mne vůbec nezklamala. Už jen přístup k němu je dobrodružstvím, zvláště, při průtrži mračen. A když navíc cestou potkáváte i zabloudivší účastníky svatebního obřadu, stane se výlet nejen poučným, ale i zábavným.