Město je důležitou železniční křižovatkou. Nachází se na pravém břehu Labe, asi 40 kilometrů severovýchodně od Prahy. Původně tu stála slovanská osada (Usk - Ústí) při přechodu zemské stezky přes Labe (labský brod). V roce 1994 tu byl učiněn zajímavý objev skříňového mohylového hrobu (3 500 let před n. l.). Město samotné založil přibližně v roce 1257 Přemysl Otakar II. Bylu tu založen dominikánský klášter, město bylo stavěno velkoryse jako královské. Jeho původní název byl Neumburg (Nový Hrad). Bylo stavěno do tvaru elipsového půdorysu s pevnými hradbami pevné a jeho odolnost zvyšoval i systém příkopů. To je jasné svědectví o tom, že mělo sloužit jako další ochrana před nájezdy (spolu s Kolínem a Čáslaví) na Prahu a Kutnou Horu.
  Dlouhou řadu privilegií získal Nymburk od Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. za to, že roku 1310 pomohlo ukrýt Elišku Přemyslovnu před nepřáteli. Až do husitské revoluce bylo město v obrovském rozkvětu. Od roku 1421 až do bitvy na Bílé hoře byl Nymburk husitským městem.
   Příznivý vztah k městu měl i Jiří z Poděbrad. Pak ale přišla třicetiletá válka. Ta přinesla v dějinách města nevídanou zkázu. Díky jeho strategické poloze se stalo, že 16. srpna 1634 město dobyli Sasové a z původního obyvatelstva zůstalo jen torzo. V průběhu let docházelo k požárům. Prakticky až do roku 1869, kdy tu byla postavena železnice, město skomíralo. Pak nastal obrat, protože se stal Nymburk důležitým a klíčovým železničním uzlem.