Na jižním cípu litoměřického okresu najedete na pravém břehu řeky Labem město, o němž se první zmínka datuje k roku 1314. V současnosti patří k městu s počtem necelých 10 000 obyvatel ještě devět místních částí: Radouň, Chcebuz, Brocno, Čakovice, Počeplice, Strančí, Újezd, Veselí a Hněvice - které jsou jako jediné na druhé straně Labe.
     Královským městem se stalo Štětí na žádost Zdislava Berky z Dubé a dostalo od Ferdinada I. roku 1549 i znak a pečeť. Název Štětí je doložen k roku 1572. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a řemeslo, o čemž svědčí i údaj z roku 1799, kdy bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského.
     K vzestupu životní úrovně obyvatel došlo kolem roku 1850, to už tu byl poštovní úřad. Vznikl tu i okresní soud a berní úřad. Pak následoval ještě cukrovar a roku 1871 tu byla uvedena do provozu i železniční dráha. Pokud jde o památky, barokní kostel v současné podobě tu byl postaven na místě původního, který byl zničen v roce 1784 při velké povodni. Renesanční radnice je z 16. století.
     Důležitou spojnicí se Štětím je Štětský most, který sloužil původně vlečce (spojení s papírnou) a pěším. Časem byl rozšířen a nyní slouží jak železnici, tak především jako silniční spojení. Za zmínku stojí určitě i nové centrum města s pěší zónou a centrálním náměstím. K osvěžení těla i ducha tu mají hezké koupaliště.
     Dříve tu žilo hodně němců a po třicetileté válce získalo město německý charakter. Ale po vzniku Československa začal převažovat počet českých obyvatel, jejichž počet se zvýšil ještě po druhé světové válce. Klíčovým rokem pro další rozvoj města je rok 1949, kdy se tu začíná budovat papírenský závod v místech, kde býval cukrovar. V průběhu let se papírny stávají největšími ve Střední Evropě. V současné době je tu papírenství na ústupu.