Dvůr Králové
nad Labem

Historický přehled
Původně byl zde dvůr knížecí, zvaný Dvur, připomínán k roku 1139 při smrti knížete Soběslava I., jenž odtud řídil hrazení Hostinného. V průběhu XIII. století byl Dvur vysazen na městečko a připojeno se značnou samosprávou ke kraji trutnovskému. K obraně jeho přikázáni zvláštní manové. Po 1300 stalo se městem věnným a při té příležitosti opevněno, snad Eliškou Rejčkou, která o své újmě dala město věnem své dceři. Král Jan však je dobyl nazpět a 1316 zastavil nejprve Půtovi z Turgova, na to Jindřichovi, vévodovi Javorskému. Po smrti tohoto, roku 1337, připadlo město opět koruně české. Od 1365 byl Dvůr s celým okolím v zástavě Bolka Svidnického a po jeho smrti v držení jeho vdovy Anežky, jež 1375 a 1380 dosazuje k zdejšímu kostelu faráře. Po její smrti, 1392, připadlo město zpět Václavu IV., jenž 1398 potvrdil měšťanům jich výsady, které obdrželi 1340. Jimi město označeno výslovně jako trhové, řídící se právem budišínským. Tehdy vykázán kraj královně Žofii, jež opětovala potvrzení svého chotě. Poměr města k českým královnám zdůrazněn i názvem Dvůr Králové, který v té době vešel v užívání. 1421 se město přidalo k podobojím, což znamená zároveň zesílení posice české menšiny, která se dostává k vládě. Za Jiřího z Poděbrad bylo město zpustošeno slezskými křižáky, ale brzo nato restaurováno královým nákladem. V době Vladislava Jageloonského byla práva městská podstatně rozmnožena, 1547 se přidali Dvorští k odboji proti Ferdinandovi, za což pokutování ztrátou okolním vesnic a také zbavením určitých výsad. Později však práva a částečně i statky navráceny. 1618 se přidalo utrakvistické město k českému odboji. Za to ztratilo po druhé veškeré statky, ale poněvadž stálým vydržováním vojska bylo přivedeno na mizinu, byly mu tyto...
 
A tady bych rád pokračoval dál, ale někdo ukradl z knížky "Soupis památek historických a uměleckých v okresu Královédvorském" od Emanuela Poche další stránku. Pokud se chcete podívat na obrázky z oslavy 735. výročí založení města - naleznete odkaz zde.
 
Opevnění města
Opevnění města ve zbytcích, jež se zachovaly do dnešní doby, pochází z počátku XIV. století. Souvisí asi s novým založením města za Elišky Rejčky. Ta pdajně dala hradby v letech 1316-18 vystavěti. Hradby obepínaly město ve velkém kruhu, tvoříce kolem kostela výběžek. Byly na čtyřech místech prolomeny hradbami, Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradištskou. Tyto byly chráněny věžemi; tři byly okrouhlé, čtvrtá Horní, hranolová. Pevnostní charakter města zesilován byl na západě a jihu tokem Labe a příkopy, naplněnými vodou, přes něž vedly padací mosty, pojmenované podle bran. Hradby byly zrušeny až na nepatrné zbytky 1785, z bran zůstaly dvě, Horní a Šindelářská, z věží jen Šindelářská.