Kroměříž 1.

Město ležící ve střední části Moravy (201 m. n. m.) na jihovýchodě Hané. Založil ji biskup Bruno ze Schaumburku jako rezidenci olomouckého biskupství. Městská práva získala Kroměříž v roce 1290 a byla opevněna hradbami s městskými bránami (Kovářskou, Vodní, Mlýnskou). Po obnově v 2. polovině 17. století se stal dominantou města zámek, byly vystaveny barokní domy, Židovské město, sýpka, Květná zahrada, mincovna a vodárenská věž.
     Dominantou tohoto krásného města je arcibiskupský zámek s 86 metrů vysokou věží. Podzámecká zahrada (47 ha) obsahuje vzácnou kolekci dřevin, vodoteče, romantické stavby. Rozšíření této zahrady na přírodní park mělo za následek zánik městského opevnění a zasypáná příkopu oddělujícího zámek od města. Ještě je ve městě jedna zahrada a to Květná. Obě jsou společně ze zámkem od roku 1998 zapsány v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
     Uprostřed Velkého náměstí založeného kolem roku 1260 stojí kašna z roku 1655. Mariánský sloup byl zbudován po morové epidemii r. 1680. Většina domů na náměstí pochází z doby barokní přestavby města.
     Ke Kroměříží se váže jedna významná osobnost. Dne 17. září 1873 se zde narodil Max Švabinský. Prožil ve městě své mládí pod pečlivou ochranou matky a také babičky, které byly prvními modely jeho časných kreslířských pokusů. V německé reálce se mu dostalo první odborné vedení. Tam rostl jeho talent, jenž vešel brzy na malém městě ve všeobecnou známost. Zvláště od té doby, kdy byly Švabinského kresby vystavovány za okny místní lékárny. Max Švabinský zemřel 10. února 1962 a téměř až do posledních dnů kreslil.
     V Kroměříži se narodili kazatel a reformátor J. Milič z Kroměříže, spisovatel J. Tomeček, dirigent V. Talich, spisovatel M. Macourek.