Náchodsko

Dnes se projdeme okolím Náchoda, ale nakonec zavítáme i do jeho centra. Dominantou města, (která se nám několikrát na trase výletu objeví v různé vzdálenosti) je původní hrad, nyní zámek. Stojí na dějinně strategickém místě, ze kterého bylo možné kontrolovat zemskou stezku.
 

Slad, chmel, voda... Cesta vzhůru na Dobrošov vede kolem pivovaru. Vyrábí se tu patnáct druhů piva, další tři jsou sezonní. U Hotelu Vyhlídka, který je přístupný pouze ubytovaným návštěvníkům (mají tu bazén se slanou vodou) se objevuje malá vrstva sněhu. Ze stráně jsou krásné výhledy na město a okolí. Jelikož je ještě poměrně málo světla, překvapuje mne nesvětlený zámek...
    Asi 500 metrů nad hotelem se nachází kopec, který má stejný název jako jezero u České Skalice, Rozkoš. Sněhu je stále více a více, začínám si připadat jako na horách. V okolí Jiráskovy chaty (ta je postavena podle návrhu architekta Jurkoviče) už je krásně bílo. Jaký nečekaný balzám na duši turisty. Procházím se loukou ve vrstvě sněhu. Jsou tu hezké výhledy a to dnes není dobrá viditelnost. Co všechno musí být vidět za hezkého počasí! Chata je v týdnu uzavřena, ale to nevadí. Dnes mi stačí pouze venkovní pohledy na zajímavou stavbu. Dříve se stavěly rozhledny většinou díky různým darům, poukázkám a hlavně silou bylo nadšení zainteresovaných lidí. Pokud chatu obejdete, můžete na budově objevit 76 kamenů s darovacími nápisy. Jestli jste příznivci zdolávání různých vrcholů, můžete si zajít směrem k pomníku padlých. Dále po louce vystoupat ještě přibližně 80 metrů. Ocitnete se ve výšce 624 metrů nad mořem...právě jste zdolali vrchol Dobrošova!
    Blížíme se k místům, kde se dochovaly zbytky opevnění. Pěchotní srub N-S 72 Můstek, N-S 73 Jeřáb a dělostřelecký srub N-S 75 Zelený. V sezóně se tu můžete projít v hloubce až 39 metrů sítí různých chodeb... Když už jdu kolem, nedá mi to nezajít se podívat na vrchol "Můstku", který je pojat i jako vyhlídkové místo. Ve chvíli, kdy tu stojím, jsem vůbec rád, že vidím na dvacet metrů. Ale díky cedulkám, na kterých jsou v různých směrech místa popsána, se dokonale orientuji. Vydávám se po žlutém značení směrem k hraničnímu přechodu Česká Čermná. Sníh pomalu mizí, objevuje se pak už jen velmi sporadicky...
    V místech, kde se objevují první hraniční kameny, se vydávám směrem k Lázním Běloves. Po hranici se tu bez problémů dostanete až k dalšímu hraničnímu přechodu Náchod - Kudowa Slone. Cesta je to dobrodružná, zabloudit tu určitě nemůžete. Co mne ale překvapilo, je kopcovitý terén. Nahoru dolů, cesta nezná slitování. V této chvíli mi nedá si vzpomenout na dřívější setkávání se s hranicí. Všude hlídky, neustále byl člověk někým kontrolovaný, aby hranici nepřekročil. Na Sněžce se mi do konce stalo, že přišel pohraničník se samopalem s dotazem, jestli jsem vůbec Čech... Dnes si vesele přeskakuji z republiky do republiky - chvíli jdu územím našich severních sousedů, chvíli u nás...
    Aby toho dobrodružství nebylo málo, nad Bělovsí zjišťuji, že mi schází krytka objektiv (což se mi ostatně podařilo již podruhé). Prvně u Sezimova Ústí... Výlet se sice prodlužuje, ale víčko se mi po chvíli hledání (na rozdíl od Táborska) podařilo najít!
Hraniční přechod a řeka Metuje...vydávám se po toku řeky s očekáváním, jestli se (v jediném lázeňském místě, kde lázně nemají) něco změnilo. Časy, kdy jsem si mohl v obchodě zakoupit minerální vodu Ida nebo si pro ni k prameništi zajet jsou ty tam. Když uvážíte, že první písemné zmínky o prameni pochází ze 14. století... U hotelu Bonato už nezadržitelně směřuji směr Náchod. Ale nedá mi to se tu nezastavit. Stojím na místě, kde si připadám jako ve snu. Napadá mne myšlenka, že pokud tu chvíli počkám, objeví se Pátečníci...
    Cestou kolem Metuje do centra Náchoda je ještě jeden zajímavý bunkr. Nenavazuje totiž na linii lehkých objektů, ale je samostatný. Měl za úkol bránit železnici s nádražím a příjezdovou silnici do města. Má označení N-S 85 Montace. To už se ale blíži opět pivovar, překračuji železniční trať. Když už jsem v Náchodě, tak proč nezajít do jeho vánočně zdobeného centra? U kostela sv. Vavřince mne vítá pan Škorecký. V kostele je dnes k vidění zajímavě pojatý betlém. Křížová cesta je sice v šeru, na jedno zastavení si ale posvítím baterkou. Až sem někdy zajedu za světla, musím si ji prohlédnout celou, vypadá opravdu krásně. Ještě nahlédnu do okna Muzea, projdu kolem vánočního stromku a to už se postranní uličkou pomalu blížím směrem k vlakovému nádraží.