turistika.jpg, 78kB
Kuks
Ctnosti a Neřesti
Dvanáct alegorických soch křesťanských CTNOSTÍ postavených kolem roku 1719 na piedestalech, přistavěných k zahradní zítce před levým křídlem špitálu.
 
ctnosti_small.jpg, 11 kB

1. Víra
Žena objímající kříž, symbol věčné spásy. U nohou má tiaru – papežskou trojkorunu. Hliněný model k této soše se nalézá v majetku p. Julia Řivnáče v Praze.
2. Naděje
Poloobnažená mladá žena, opírající se o velkou námořní kotvu. Obličej má obrácený k nebi.
3. Láska
Žena s dvěma dětmi. Je třetí hlavní křesťanskou ctností podle sv. Pavla (apoštola). Matka se láskyplně usmívá.
4. Trpělivost
Žena s beránkem, vlídně ho hladí. U nohou deska, na níž je reliéf Joba. Job byl vzorem bohabojného člověka, žil spokojeně. Začal ho zkoušet Satan, ale Job byl ve zkouškách věrný, a proto Satan pokoušel Joba dále, sesílal na něho nejrůznější utrpení. On ale zůstával dlouho poslušný Hospodinu. Ale postupně začala jeho víra chladnout. Satan se už radoval ze svého vítězství, ale po rozhovorech se svým přáteli se Job opět vrátil ke svému Hospodinu. Bůh mu vrátil všechny jeho bývalé statky a bohatství a on žil opět jako vzor bohabojnosti.
5. Moudrost
Ženská postava se dvěmi tvářemi. Zadním obličejem hledí do minulosti, z níž čerpá ponaučení pro přítomnost, kterou znázorňuje obličej hledící do zrcadla. V zrcadle vidí svou budoucnost a poznává sebe samu jako cestu k moudrosti. Okolo ruky se dívce ovíjí had – zde symbol chytrosti.
6. Statečnost
Žena v brnění, opřená o vojenské torzo – symbol stálosti a síly. V druhé ruce třímá maršálskou hůl.
7. Cudnost
Žena se zakrytým obličejem rouškou, aby neviděla špatnosti okolo sebe a její mravní čistota zůstala neporušena. Pod lemem pláště ochraňuje párek holubic, ten symbolizuje věrnost a manželské štěstí. Na přední straně soklu, o který se dívka opírá, je vytesán reliéf s výjevem ze starozákonního příběhu cudného Josefa Egyptského prchajícího od ženy Putifarovy, které se jej nepodařilo svésti. Na druhé straně vidíme věž – útočiště cudnosti.
8. Píle
Žena, opřená o úl, včela je symbolem píle. Vedle úlu stojí přesýpací hodiny, na znamení toho, že pilný člověk si váží času. V pravici drží kužel, u nohou pták – kužel a levá ruka nové. Původně držela v pozdvižené ruce kužel s předivem – nedochoval se. Oboje stojí na desce s reliéfem lidské ruky s vavřínem nad různými pracovními nástroji – oslava lidské práce. Zobající kohout u nohy symbolizuje to, že pilný člověk začíná den časně z rána.
9. Štědrost
Ženská postava s rohem hojnosti. Z něj se sypou plody země a žena je nabízí příchozímu.
10. Upřímnost
Mladá žena vzhůru hledící. Má hvězdu na čele – která svým jasem zapuzuje temnotu. O upřímných lidech se říká, že mají srdce na dlani. Pod pravou rukou ochraňuje párek hrdliček, který symbolizuje svornost a mírnost. Šlape po odhozené škrabošce, neboť upřímní lidé opovrhují přetvářkou.
11. Spravedlnost
Žena ve zbroji, přes polovinu obličeje rouška – pravicí opřená o meč. Spravedlivý člověk nehledí na osobu, ale řídí se tím, jak mu velí právní cit a rozumná úvaha. V levé ruce původně pozdvihovala kovové váhy, na kterých přesně váží veškeré lidské skutky – váhy se nedochovaly. Pravou rukou se opírá o meč trestající bezpráví.
12. Pohostinství
ženská figura, v pravici číše, levicí přidržuje amfóru. Nabízí příchozímu pohár. Tato socha je mimo ostatní na nádvoří Špitálu.

 
Dvanáct alegorických postav NEŘESTÍ (nectností). Na podstavcích před západní částí severní fronty špitálu.
 
neresti_small.jpg, 10 kB

1. Pýcha
Dáma v módním kostýmu první poloviny XVIII. století. U nohou pták – páv, symbol pýchy. Hlava sochy nově upravena – nový vějíř. Charakteristický je panovačný postoj – jedna ruka v bok a druhá přidržuje na čele vějíř z pavích per.
2. Lakomství
Ohyzdná stařena, chtivě pohlíží na měšce s penězi, které drží v levé ruce. Pravou nohou stojící na truhle s poklady – v pravici drží psa. U nohou další sáček s penězi. Čelo truhly tvoří reliéf čerta se dvěma rohy hojnosti. Na víku sedí žába, neboť lakomí lidé sedí na svých penězích jako žába na prameni. Stařenu obchází vlk, který je lačný a nenasytný. Stařena ještě drží v pravici dlužní a lichvářské úpisy.
3. Smilstvo
Žena, pravicí přidržující opici, v levici zrcadlo, do něhož pohlíží. Vidí v něm ale svou pravou tvář – tvář opičí. Opici, symbol chlípnosti, dívka objímá. Žena šlape po knihách – neboť smilstvo opovrhuje náboženstvím a věděním. Pod nohou má měšec s penězi – za které smilstvo prodává. Levá ruka nová.
4. Závist
Vychrtlá stařena, pravicí svírající vyplazený jazyk. Pod figurou štěkající pes. Kolem těla má ovinutého hada – nesoucí v sobě jed nenávisti.
5. Obžerství
Tlustá žena s věncem vinné révy na hlavě a zkaženými zuby mlsně pohlíží na mísu mající v pravici. Je to podnos s ovocem. Průvodcem ženy je kanec, symbol obžerství.
6. Hněv
Ozbrojená žena, zatínající pěsti. Je oděná do antické zbroje a zlostným gestem si strhává plášť z těla. U nohou má rozzuřeného medvěda.
7. Lenost
Mladá žena, pravicí opřená o osla. Osel je symbol hlouposti a lenosti.
8. Zoufalství
Žena, probodávající dýkou ňadra. Je v situaci, která je pro ni neřešitelná. Na pahýlu stromu přidržuje další sebevražedný nástroj – provaz.
9. Lehkomyslnost
Žena s poletující draperií. Pro dokonalé zachycení pohybu patří mezi nejvýše hodnocená Braunova díla. Roztančená dívka plná pohybu má sukénku samou krajku. Vyniká sugestivní zachycení tanečního pohybu a vypracování rozevláté drapérie. Dětinský výraz ve tváři vyjadřuje bezstarostnost, marnivost a veselí.
10. Pomluva
Mladá žena, držící hořící pochodeň. Má povystrčený svůj klevetivý jazyk, jako by chtěla někoho pomluvit. V rukou drží svazek prutů a oheň zachvacuje i její vlasy. To proto – že pomluva se šíří rychle jako oheň. Na šatech má škrabošky přetvářky, které mění podle své potřeby. Dřevěná noha ukazuje, že pomluva stejně jako lež daleko nedojde. Na rameni sedí ženě kafka.
11. Lstivost
Žena s maskou na obličeji. Škraboška zakrývá její pravou tvář. V pravici držící ryby, které jsou slizké a lehce se vysmeknou. U nohou stojí ženě liška, která je symbolem vychytralosti.

 

12. Podvod
Socha vznikla neznámo kdy. V roce 1883 nahrazena sochařem Bernardem Ottou Seelingem novou sochou s podolského pískovce. Je vytvořena v novoklasicistním (neklasicistním) slohu.Tento muž zároveň provedl první restauraci Braunových originálů. A to v letech 1880 – 1884.