Praha

Praha, což každý stoprocentně zná, je hlavním městem České republiky. Nikdo nemůže poznat a vidět její krásy tak, aby mohl říci: "Tak a už jsem všechno prošel, už není na co koukat!". Pokaždé, když ji navštívím, projdu v podstatě stejný okruh a ještě se mi nestalo, abych nebyl něčím překvapen.
    Název Praha stověžatá zná každý návštěvník. Pokud by chtěl někdo spočítat všechny věže nacházející se na jejím území, došel by k číslu 103. Rčení, že Praha je středem a srdcem Evropy má určitě své opodstatnění. Přibližná zdálenost 600 km k Baltskému, 700 km k Severnímu a přibližně stejná moři Jaderskému není zcela jistě náhodná. Podle oficiálních údajů bylo území Prahy osídleno již od starší doby kamenné. Slované sem přichází v polovině pátého století. Pak už město během času získává na významu. Roku 1992 se stává historické jádro (Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov, Nové Město, Vyšehrad) součástí světového dědictví UNESCO.
    O Praze by se dalo napsat nekonečné množství textu, co památka, to klenot. Namátkou vyberu Pražský hrad, Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Letohrádek Královny Any, Hradčany, Ledeburská zahrada, Palác Smiřických, Klementinum, Karlův most, Staroměstské náměstí, Břevnovský klášter. Pokud by vás zajímaly další podrobnější informace, podívejte se na oficiální stránku či napište na jejich e-mail, kde vám ochotně odpovědí.
    Pokud jde o mne, nejraději se Prahou procházím a pozoruji, fotografuji a čtu co mne cestou zaujme. Pak si půjčím v knihovně odbornou literaturu, začtu se do ní nebo prohlížím obrázky. Někdy dokonce zjistím až dodatečně, kde jsem to vlastně vůbec byl. Loretu jsem například objevil docela nedávno. Nabízím vám několik fotografií z procházky Prahou, takže posuďte sami, jestli procházíte stejnou cestou a pozorujete stejné detaily jako já.