Slapská přehrada

Původně se měla začít budovat Slapská přehrada, nacházející se ve Středočeském kraji, již v roce 1933. Nakonec k tomu došlo až o šestnáct let později. Schválení přišlo až po vypracování nového projektu, který "posunul" přehradu oproti plánu původnímu.
     Začala být budována v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů. Vltavské, Štěchovické a nakonec pojmenované Svatojánské proudy byly poslední překážkou pro dopravní lodě a voraře, dostávající zboží ču dřevo do Prahy. Řečiště tu bylo v roce 1640 upravováno, protože zdejší skála zasahovala do poloviny řečiště a tím ohrožovala veškerou přepravu... Na památku na tuto událost tu byl vztyčen tzv. Solný sloup, nazvaný jako Ferdinandův a umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. V současnosti stojí ale již na jiných místech.
     Přehrada byla postavena na skalním podloží v nadmořské výšce 217 metrů a to v rámci Vltavské kaskády jako její jedenáctý stupeň. Je třetí nejstarší přehradou na Vltavě, navíc je také třetím největším výrobcem elektrické energie z vody u nás. Jezero má délku 44 km a rozlohu přibližně 1 400 hektarů při nejvyšší hloubce 58 metrů, přehradí hráz měří 260 metrů, délku má 60 metrů, koruna hráze je vysoká 65 metrů. A těmito rozměry se řadí na páté místo na naše území.
     Že je přehrada stavbou kvalitní se mohli lidé přesvědčit již po pár měsících po vybudování, kdy v podstatě zachránila Prahu před velkou povodní. Další zkouškou se stal rok 2002, kdy tu proběhla největší povodeň v dějinách stavby. Zvláštností Slapské přehrady je to, že se elektrárna a její rozvody nacházejí přímo v jejím tělese pod přelivnými poli. To je ojedinělým řešením, nevídaným v celé Evropě.
     Díky zdvižení hladiny na jejím území musely být vybudovány tři nové mosty - u Desce, Chotna a Živohoště.