Karlštejn

Na území dnešní Národní přírodní rezervace Karlštejnsko, stojí letovisko se stejnojmenným hradem. Hrad založil roku 1348 český král a určil mu název Karlštejn. Je symbolem české státnosti. V údolí Budňanského potoka vzniklo při stavbě podhradí, nazvané Budňany. To pak bylo roku 1794 povýšeno na město a roku 1952 byly Budňany přejmenovány také na Karlštejn. V městečku stojí původně gotický kostel sv. Palmacia, který založil také Karel IV.
     Základní kámen hradu byl položen 10. června 1348 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Hrad samotný stojí na 319 metrů vysoké vápencové skále. Zvláštností hradu je, že neměl sloužit jako obrana před čímkoliv, ale být honosným sídlem panovníka. Na druhou stranu musím napsat, že byl například roku 1422 obléhán pražany (to už tu korunovační klenoty dva roky nebyly) a nedošel výrazného poškození. A to i přesto, že útoky na hrad pořádala mnohonásobná přesila. V listopadu 1422 pak skončilo obléhání ročním příměřím. Až roku 1648 (to bylo v době, kdy už neměl hrad takový význam jako dřív), vyloupili dolní část Švédové. To už tu ale korunovační klenoty nebyly vůbec, byly totiž odvezeny roku 1619.
    Dominantou hradu je hlavní věž. Sem byly svého času ukládány korunovační klenoty a ostatky svatých. Přístup do ní nebyl jednoduchý. Je samostatnou opevněnou částí hradu. V přízemí bývalo vězení. Věž má zdi silné až 6 metrů. Kapli sv. Kříže, která je v druhém patře, oddělují 3 dveře s pěti zámky. Navíc je tam i zlacená mříž s brankou. Vnitřní výzdoba nemá v Evropě konkurenci, je tu velké množství zlata a vzácných kamenů a k vidění jsou také deskové obrazy Mistra Theodorika. Spodní část hradu pak tvořily hospodářské budovy. Celé dílo je stupňováno podle významu od nejnižšího předhradí, příkopu, odděleného purkrabství až po již zmíněnou věž a za západě se tyčící studniční věží se studnou mající dno až v hloubce 81 metrů. Z původní stavby toho ale moc nezůstalo v originálním stavu. Koncem 19. století totiž došlo k přestavbě vedené Josefem Mockerem.
     Podtrženo a sečteno, hrad se skládá z těchto částí: Císařského paláce, kaple sv. Mikuláše, Lucemburského sálu, Mariánské věže, kostela Panny Marie, kaple sv. Kateřiny, sakristie, Velké věže, kaple sv. Kříže, brány vnitřního hradu, purkrabství, Studniční věže, první brány a Hodinové věže. Vládne tu zvláštní atmosféra a užije si tu své i návštěvník, který prochází třeba jen kolem.