Strážné v Krkonoších

V sedle mezi Herlíkovickým Žalým a Strážnou hůrou můžete od 17. století objevit v nadmořské výšce přibližně 800 metrů horské rekreační středisko Strážné.
    Původně tu byly neprostupné lesy. Odlehlost místa zaujala obyvatelstvo sužované třicetiletou válkou k tomu, aby zde založilo obec. Místo bylo řídce osídleno již před tím, protože tu bylo na tehdejší dobu velké množství přírodních surovin.
    Později se tu rozšiřovalo především zemědělství, lesní práce a textil. Lněné výrobky byly vyhlášené. Důležitým zdrojem obživy se pak stal i lom na velmi oblíbený krkonošský mramor. Idelání surovina pro sochaře. Můžete se s ním setkat například i na Národním divadle.

    V současné době je Strážné velmi známé svým turistickým ruchem. A to napříč ročnímu období. Jezdí sem autobus z Vrchlabí. Díky své poloze je ideálním východiskem na turistické bloudění po Krkonoších. Velkou výzvou jsou tu mimo jiné nejbližší kopce. Herlíkovický Žalý nebo Kužel se přímo nabízí k jejich zdolání.
    Oba byly cílem mé dnešní výpravy za poznáním. To, že se tu mění počasí během několika okamžiků jsem poznal na vlastní kůži. V první zatáčce se setkávám s letně oblečeným turistou. A během pěti minut mizí krásné slunečné počasí a začíná pršet. Do stráně už stoupám za větru a deště. Vcházím dokonce i do rozbředlého sněhu. Ale přece to nevzdám!
    Nakonec oba kopce zdolávám. Cestou zažívám několik dobrodružství. Přecházím most přes Malé Labe, jdu kolem dnes již zavřeného lomu na krkonošský mramor. Potkávám mladou paní, která si vyšla se svými dvěma pejsky na horskou tůru. Jeden má ochrnuté zadní nohy, ale využívá zlepšováku, kdy je zavěšen na vozíku s kolečky. Tolik životního elánu a nadšení se hned tak nevidí!
    A to už pomalu stoupán cestou k vrchu nazvanému Kužel. Je odsud krásný výhled nejen na Strážné, ale i na dominantu zdejšího okoli, vrchol Žalý. I tam jsou vidět poslední zbytky sněhu.