Jestliže vystoupíte na vlakovém nádraží v Harrachově a chcete navštívit toto horské město, nacházející se na západě Krkonoš, nemáte ještě zdaleko vyhráno. Nacházíte se totiž v části, která nese název Mítiny. Osada leží na soutoku Jizery a Mumlavy, kdysi náležela ke Slezsku (Prusku). Měla název Strickerhäuser a byla navíc
rozdělena na Horní a Dolní.
Dříve bylo toto místo hojně osídleno. Bylo tu velké množství hostinců a hotelů. Byla tady dokonce škola. Když se začala budovat železniční trať z Jelení Hory do Kořenova (a Tanvaldu), bylo rozhodnuto, že právě zde bude jedna ze zastávek. Vlaky zde jezdily od roku 1902 až do roku 1945. Zajímavé je, že už v té době byla trať elektrifikovaná. Konec války znamenal přejmenování obce na Tkacze, která pak připadla k Polsku. A tím pádem, což zase tak pochopitelné není, skončila hraniční doprava.
V roce 1959 dochází k situaci, že se osada díky dodatečnému vyrovnání hranic stává opět Českou. Dostává název Mítiny. Což je mezník, který znamená, že díky připojení obce k Harrachovu má tento z ničeho nic své nádraží. A aby toho zajímavostí málo, nedaleko něj se nachází nejvýše položené golfové hřiště u nás.
Pokud jde o Harrachov, je rozdělen na čtyři části. Rýžoviště (Dörfel, jedna z nejstarších obcí Krkonoš), Harrachov, Nový Svět (sklářská huť) a Mítiny. Je tradičním střediskem zimních sportů, v poslední době i sportů letních. Každý určitě zná zdejší skokanské můstky. Kolem nich vede lanovka, která končí na vrcholu Čertovy hory. Když už jsme u můstků, připomeňme si některé vítěze světového poháru ve skocích. Na můstku označeném jako P90 jsou to z našich Pavel Ploc či Jiří Parma. Z nejznámějších
cizinců pak Jens Weissflog, Matti Nykänen, Jan Bokloev (a jeho známé Véčko) nebo Masahiko Harada. Na obřím můstku pak například Andeas Goldberger, Adam Malysz či Janne Ahonen.
V sezóně 1996 zde padl svého času neuvěřitelný rekord - byla překonána hranice 200 metrů.
Ve městě samotném můžete vidět nejstarší činnou sklárnu. K té patří ještě pivovar a pivní lázně. Známým místem, kde můžete obdivovat tok řeky Mumlavy, je Mumlavský vodopád. Řeka (dlouhá 12,2 km) vznikla soutokem Velké a Malé Mumlavy u Krakonošovy snídaně (v Mumlavském dole). Končí jako levý přítok Jizery. To co dělá známé vodopády kouzelnými, je velké množství ohlazených kamenů. Ty tvoří menší a větší jezírka s neuvěřitelně studenou vodou. Největší vodopád můžete pozorovat z lávky, přes kterou vede žlutá turistická značka. Je vysoký deset metrů. Jeho součástí jsou veliká žulová "Čertova oka". Pokud sem dorazíte přesně ve chvíli, když začne bouřka...neuvěřitelný "skejvák" a v okolí to šílně hřmí, máte zážitek na celý život.