Když jsem objevil starou pohlednici okamžitě mne zaujala. Po jejím otočení jsem zjistil, že tím místem je lázeňské město Teplice nad Bečvou.
A nyní sedím na lavičce na kolonádě u řeky, v jedné ruce lázeňskou oplatku a pozoruji lidičky, jak se kolem pomalu prochází. Plánuji ochutnání všech tří pramenů, Kropáčkova (zahání pocit žízně), Jurikova a Teplické kyselky. A to ještě netuším, že u Kropáčkova pramene potkám člověka, který ví o vodách v
naší republice neuvěřitelná fakta. Tušíte například, že existuje pramen vody, po které si do pěti minut i při sebevětší zácpě nestačíte sundat ani kalhoty?
Minerální voda je v této oblasti známa od roku 1581, kdy ji popsal zemský lékař Tomáš Jordán z Klausenburku. Využívá se hromadněji již od dob Jana Kropáče z Nevědomí. Ten ji dal údajně vést do kamenné nádrže. Z úhldu dnešního pohledu se to jeví jako využití k léčivým koupelím. Původní výtoky pramenů se nedochovaly, protože při vyšším stavu v Bečvě docházelo k jejich znehodnocení.
Teplice nad Bečvou se nachází v údolí Bečvy v nadmořské výšce 333 metrů a jsou částí města Hranice, plynule do něj přechází. Mají tu poměrně hodně slunečních dnů, ale bylo by potřeba vyřešit dopravu, protože je tu velmi velký provoz. Tím je rušem původní klid, který přispíval k celkovému zlepšení zdravotního stavu lázeňských hostů.
Součástí Teplic jsou i známé Zbrašovské argonitové jeskyně. Výrony teplejších vod vytvořily jeskyně, které jinde na
našem území nenajdete. Zvláštností je, že se v podzemí tvoří smrtelná hladina oxidu uhličitého.
Ta se kupodivu netvoří na druhé straně řeky Bečvy, kde se nachází v masivu Hůrky naše nehlubší propast, Hranická. Skála nad jezírkem se tyčí do výšky 67 metrů. Ale pod hladinou je hloubka, která se ještě nepodařila do dnešní doby zjistit.
Pokud pak půjdete dál do Hranic po této straně, objevíte zbytky valů hradu Svršov a také zajímavou sochu Jana Nepomuckého. Proč zajímavou? Protože pochází z doby, kdy ještě nebyl svatořečen. Stávala v
Hranicích na náměstí, ale už více jak dvěstě let stojí na skále nad městem...