Lemberk 1.

Kouzelným místem Lužických hor, které jako by patřilo do jiného století, je hrad Lemberk. Rozprostírá se na skalním ostrohu a tím pádem byl již od počátku hůře přístupný možnému nepříteli. Byl rozprostřen po celé ploše terénu na kopci a opevněn především na jižní straně. Vstup pak byl ochráněn třemi branami a dvěma příkopy s mosty, mezi nimiž byla postavena hranolovitá věž.
     Zámek má také vysokou, z dálky viditelnou okrouhlou věž. Když dojdete až ke kované bráně, otevře se před vámi uzavřené nádvoří se třemi obytnými křídly se štukovou výzdobou. Pozorný návštěvník pak zjistí, že je několik oken "falešných", domalovaných. Před prohlídkou si ještě ale povíme několik historických faktů.
     Zakladatelem původního hradu (první polovina 13. století) byl Havel z rodu Markvarticů. Markvatrům patřil okolní kraj od 12. století. Rytíř Havel byl poradcem a rádcem Václava I. a následně také jeho syna, Přemysla Otakara II. Z těchto časů se dochovala spodní část věže, které již v součastnosti zčásti překrývají křídla raně barokních budov. A zůstal především jeho název. Původem názvu je lvice v erbu panovníka. Lowenberg - zkomoleně Lemberk se mezi 16. a 17. stoletím stal zámkem, ve který se proměnil díky po většině majetnictví císařských generálů. Svého času se stal majitelem nikdo jiný, než Albrecht z Valdštejna. Za jeho éry se muselo začít s úpravou toho času již nedokonalého opevnění. Díky dělostřelecké technice dobývání dal vybudovat předsunuté bastiony. Jako další majitel následoval Albrecht z Bredy. Bredové zřídili po třicetileté válce v severní části zámku velký sál. Upravili předhradí a dali vystavět provozní a hospodářské budovy. Od roku 1726 pak získali zámek a objekty s ním spojené, Matyáš Gallas de Campo a jeho potomci a to až do roku 1930.