Kokořín

Již dlouho jsem se chystal navštívit tento hrad, který okouzlil i J. W. Goeta. Ten jej obrazně přirovnal k lodi, plující terénem.
     Hrad sám o sobě sice stojí na vysoké skále nad říčkou Pšovkou, ale celkově se úkrývá ve velkém údolí. Není na něj tím pádem monumetnální pohled, jako na většinu našich hradů. O to více vás osloví, pokud se k němu z údolí přibližujete. Jmenuje se Kokořín a ukrývá se v lesích. První písemná zmínka je datována k roku 1320. Neuvěřitelným faktem je, že je v 17. století hrad označen jako stavba, která bude v nejbližších letech úmyslně zbořena. Byl pokládán za ruinu a o tom se také přesvědčil svého času i Karel Hynek Mácha, putující zdejší krajinou...
     Vysvobozením se zániku byl rok 1894. Václav Špaček ze Starburku stavbu kupuje a zajištuje nejnutnější zabezpečovací práce. Jeho syn Jan díky odborným poradcům a citlivým restaurátorským úpravám dodává hradu jeho dnešní podobu. Jsou v něm zabudovány prvky, které mají zabezpečit nesmrtelnost zachránců hradu, rodu Špačků.
     Hrad, splňující požadavky své doby, především obranné a obytné, má obdélníkové, hradbami obehnané nádvoří. V jeho přední části je u vchodu palác, umístěný nad srázem; a v zadní části pak věž, vybudovaná v místě, kde by v případě ohrožení hrad nejméně odolával napadení nepřítelem. Obranné prvky tohoto místa tvoří také okolní terén, ze kterého bylo možné v případě napadení dávat varovné signály.
     Z věže hradu si můžete prohlédnout především okolní lesy a zajímavý tvar jejího vrcholu. I hemžení lidí, čekajících na nádvoří na prohlídku prostor má své kouzlo. Je tu moc krásně a okolí láká k procházce, při které se sem tam objeví silueta hradu.