Rájec-Jestřebí 1.

Město se nachází v boskovické brázdě svitavského údolí a někdy označováno za severní bránu Moravského krasu. Je vhodným místem, ze kterého se můžete vydat například do Blanska, Černé Hory, Lysic, Kunštátu či Boskovic. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1131 a to díky tomu, že tudy vedla dálková obchodní cesta.
     Na březích řeky Svitavy tedy můžete objevit zajímavě složené město, skládající se čtyř částí. Jsou jimi Rájec, Jestřebí (první zmínka 1371), Karolín (1760, původně dvůr hraběnky Roggendorfové) a Holešín (1349 původní majitel Čeněk z Lipé).
     Dobovou zvláštností tohoto místa je, že tu stávaly dvě tvrze. V období husitství byly obě pobořeny. K přestavbě jedné tvrze na zámek došlo pravděpodobně k roku 1570 (ještě v období pozdní gotiky) díky Bernartu Drnovskému z Drnovic. Tento zámek však vyhořel (část přehradí se dochovala i do dnešní doby) a tak došlo k rozhodnutí, postavit úplně nový barokní zámek kousek jižněji od toho původního. K tomu bylo ale zapotřebí částečně upravit zdejší terén.
     Po období třicetileté války měla místní panství v držení Johanka z Drnovic, která byla posledním pokračovatelkou rodu. Jelikož se provdala za Jiřího z Roggndorfu, připadl po roce 1763 právě tomuto rodu. Byl ale prodán Antonínu hraběti Salmovi-Reifferscheidtovi. Rodu Salmů pak zůstal v majetku prakticky až do roku 1949.
     Mezi lety 1763-69 vzniká stavba, kterou můžete obdivovat dodnes. Jejím autorem je podle dokladů italský architekt francouzského původu Isidor Canevale (1730-86). Zámek je postaven ve stylu rokokového klasicismu. Starohrabě Antonín Karel umírá ještě před dokončením zámku, takže další úpravy zajistil již jeho syn, kníže Karel Josef (1750-1838). Byl zcestovalý, projel Itálii a Francii, mohl svými zkušenostmi docílit toho, že se zámek stal velmi umělecky hodnotným sídlem na území Moravy. Bez větších zásahů se tak dochovala tvář zámku v původní podobě.