Nosorožec dvourohý

nosorožec dvourohý

Místo pro Vaši reklamu
P1900206pan_01.jpg, 28 kB

V dávných dobách žilo na naší planetě na 26 druhů nosorožců. Dnes je to pouze jenom pět. Určitě nejznámějším z nich je nosorožec dvourohý Diceros bicornis. A přesto, že je svým zbarvením tmavošedý, říká se mu nosorožec

černý. Tento druh nosorožce obýval kdysi velmi velká území. Dnes žije především v jižní Africe a ve volné přírodě je už téměř vyhuben.
Hlavní příčinou je přesvědčení, že prášek z jeho rohu má magickou a léčivou moc. Především v asijském tradičním lékařství byl hojně využíván. Někteří ochránci se pokusili tato krásná a přes svou mohutnost velmi mírumilovná býložravá zvířata uspávat - a pak jim rohy odřezávali a tím nosorožce "zachraňovali". Ale ani to neodradilo a neodrazuje pytláky od lovu.
Nosorožec dvourohý má malé, okrouhlé nosní otvory a špičatě chápavý protažený horní pysk. Tím dokáže uchopovat bezproblému větvičky keřů a pochutnávat si na jejich listí. V zoologické zahradě je jeho nejoblíbenější

pochoutkou chléb. K nosorožci se je možné proti větru přiblížit na krátkou vzdálenost, protože má slabý zrak. O to lepší má ale čich a když zavětří nebezpečí, dá se jen těžko odhadnout, jak se nosorožec zachová. Většinou ale odchází a málokdy přejde k útoku. Bezdůvodně ale nikdy neútočí.
Ve volné přírodě je nosorožec převážně nočním zvířetem. Má rád vodu a dokáže se dlouho povalovat v bahně. Rád se ale i koupe a dovolí, aby se na jeho zádech "vozili" ptáci klubáci. Ti ho zbavují parazitů. A má to pro nosorožce i další výhodu. Ptáci dokáží jako první ohlásit případné nebezpečí. V prostředí zoologických zahrad nosorožcům lidé moc nevadí, klidně je pozorují a dokonce nechají i svá mláďata "předvádět". V královedvorské ZOO se daří odchovávat mláďata pravidelně a křtiny jsou tu vždycky velkým svátkem.