Žirafa síťovaná

žirafa síťovaná

Místo pro Vaši reklamu
To, že je žirafa sudokopytník ví určitě každý. Ale, že dokáže běžet rychlostí až 56 km v hodině ví už málokdo. Při běžné chůzi ujde průměrně asi 7 kilometrů za hodinu a její chůze je na první pohled pomalá. Je to tím, že je mimochodník, vždy totiž vykročí oběma nohama na jedné straně. Teoreticky by ji to nemělo jít, ale hlavní důvodem, že "nepřepadne" je její dlouhý krk. Pomáhá ji udržovat rovnováhu. Pokud se ale rozeběhne, začne cválat. V praxi to vypadá tak, že se současně odráží buď předníma, nebo zadníma nohama. Což ale zase na druhou stranu vypadá velmi efektně.

P1460061panorama_01.jpg, 23 kB

Nejznámější žirafou je žirafa síťovaná - Giraffa camelopardalis reticulata a je také v Africe, kde všechny poddruhy žiraf žijí - nejrozšířenější. Žije hlavně v Etiopii, Somálsku a na severu Keňi. Žirafa síťovaná má po těle velké hnědé skvrny celistvého tvaru. Nohy jsou však dole již bez skvrn. Její ocas je asi metr dlouhý, zakončený střapcem. A věřte, nevěřte - právě kvůli oháňce jsou pytláky nejvíce loveni.

Srst mají krátkou a přiléhavou. Celý hřbet a krk pak zdobí krátká hříva. V Africe jim ji "ošetřují" ptáci klováci, kteří jsou zároveň i jejich ochranou před případným nebezpečím. Vidí totiž nepřítele již z dálky a dávají to hlasitě znát.
     Co také ví asi málokdo, žirafy dokáží odpočívat nejen ve stoje, ale dokáží si i lehnout na zem - otočí krk dozadu a bradu si položí na zem vedle stehna. Usnout ale dokáží pouze maximálně 3-4 minuty tvrdého spánku. Je to ale pochopitelné, v prostředí, ve kterém žijí by bylo velké riziko usnout na delší dobu.
     Žirafy se mohou rozmnožovat v jakékoliv roční době, ale perioda říje je u samice 17 dní. Tu "správnou" chvíli zjišťuje samec neustálým olizováním moči. Mláďata rodí samice už od 5ti let svého věku a mládě se rodí po 450 dnech od oplodnění. Po narození váží mládě od 50 do 70 kilogramů a je vysoké už skoro dva metry. Po půl hodině od narození se musí postavit již na vlastní nohy. Zajímavostí určitě je, že se mláďata rodí převážně při úsvitu. Důvodem je, že jsou hned po narození z celého svého života nejzranitelnější.
     Pokud jde o různé epidemie, jsou na tom žirafy ze všech zvířat nejnáchylnější. V Zoologických zahradách nepotřebuje žirafa moc velký výběh, protože si zvykne na určitý prostor a v něm se pak pohybuje. Pokud by byly přemístěny ve starším věku na jiné místo, byly by velmi dezorientované a riskovalo by se jejich případné zranění. Pokud jde o inteligenci, žirafy ji moc nemají. Co však mají, je neuvěřitelně dobrý zrak. Například člověka ve volné přírodě vidí již na 2 kilometry. V době sucha vydrží žirafy až několik dní nepít - to však v tomto období omezují veškerou aktivitu.