Voduška abok

voduška abok

Místo pro Vaši reklamu
P1340150_01.jpg, 25 kB

Kdo měl možnost porovnat všechny druhy vodušek, jistě bude souhlasit, že na pohled nejhezčí je voduška abok Kobus megaceros. Samice jsou zbarveny

kaštanově oříškově a mají světlé, bíložluté břicho. Samci jsou podstatně tmavší, skoro až hnědočerní a mají příčně vrubované, obloukovité rohy (až 60 cm dlouhé) a bílé, sedlové skvrny v kohoutku a navíc ještě světlý konec nosu.
Odborně se říká tomuto rozdílu mezi podobou samce a samice "dimorfismus". Ale málokdy si můžete prohlédnout obě pohlaví najednou, protože jsou stáda samců a samic s mláďaty po většinu roku oddělena. U mladých jedinců není do roku života rozdíl tak markantní. Voduška abok je ve volné přírodě ohrožena vyhubením, protože je její přirozené prostředí bažin a jezer člověkem měněno a vysoušeno. Oblíbenou činností vodušky abok je stání ve vodě až po krk.
Nejoblíbenějším místem, kde žije, jsou zátopové oblasti Bílého Nilu a podle toho, jak jsou rozsáhlé záplavy se pak stěhuje za potravou. Živí se převážně vodními a mokřadními rostlinami, nepohrdne ani spásáním trávy. Nejčastěji žije ve stádech vedených samcem v počtu asi 50ti kusů. Není ale vyjímkou, že její stáda čítají i několik stovek kusů. Zajímavostí je, že se samice ozývají silným hlasem, podobným žabímu skřehotání. Samice rodí po sedmi měsících březosti jedno mládě, vážící přibližně 5 kilogramů.