Jaroměř

Město je zvláštní tím, že leží na soutoku tří řek (Labe, Úpy a Metuje). Vzniklo v 11. století jako přemyslovské hradiště, pojmenované pravděpodobně po knížeti Jaromírovi. Po jeho zániku založil v místě Přemysl Otakar II. město, které se v roce 1307 stalo věnným městem českých královen. Opevnění bylo otevřeno dvěma branami, od poloviny 15. století stál při okraji náměstí malý hrad, zničený za třicetileté války. Z gotické a renesanční zástavby se dochovaly jen fragmenty, město postihované častými požáry bylo v 17. a 18. století přestavěno barokně. Průmyslový rozvoj byl v 2. polovině 19. století ovlivněn výstavbou železniční tratě z Pardubic do Trutnova.
     Protáhlé náměstí kopírující tvar ostrohu je obklopeno domy s gotickými a renesančními jádry, původně renesanční radnice byla přestavěny empírově. Mariánský sloup, překrásná barokní práce M. B. Brauna a Ř. Théniho, je z let 1722-27. Mezi vrcholné Braunovy práce patří socha "Plačící ženy" na náhrobku jeho tchyně Anny Miseliusové. Dnes můžete na hřbitově vidět již jen kopii, ale jelikož je úplně nová, můžete si udělat obrázek o tom, jak vypadala socha, když byla nově instalována. Originál je k vidění v lapidariu v Josefově. Ten můžete navštívit současně s Jaroměří, protože se nachází nedaleko.
     Kostel sv. Mikuláše, cihlová gotická stavby, byl budován od roku 1404 do počátku 16. století, později byl upraven barokně. Je cennou památkou lucemburské a v dostavbě vladislavské gotiky, byl začleněn do středověkého opevnění města. Doplňuje ho barokní děkanství (1785-86) a stará škola. Kostel sv. Jakuba, původně gotický ze 14. století, byl přestavěn a roku 1530 v pozdní gotice. Vedle kostela stojí městská brána a zvonice s barokní sochou sv. Václava a městským znakem (1407).
     Nevelké historické jádro spolu s šíjí na Vartě představuje hodnotný památkový celek. Podsíňkové domy po severní straně vřetenovitého náměstí, které byly původně přistaveny zadní stranou k hradbě, jsou v jádru gotické a renesanční, většinou však mají barokní, klasicistní a historizující fasády. Z dvorné strany si některé z nich zachovaly bedněné štíty a pavlače.
     Ze staveb 20. století vyniká bývalý obchodní dům firmy Wenke (J. Gočár, 1910-11), v němž je dnes městské muzeum. Ve městě je i vyhřívaný bazén, který už jsem několikrát navštívil a doporučuji jej i vám.
     Mezi významné rodáky patří především malíř Josef Šíma (1891-1971), sochaři Otakar Španiel (1881-1955) a Josef Wagner (1901-1957).