Na Karlově kopci nad Rožnovem pod Radhoštěm objevíte sedmipodlažní secesní Jurkovičovu rozhlednu. Její vznik v nákresové podobě je datován k roku 1896. Původně měla stát v Brňově, ale díky nedostatku finančních prostředků skončila v šuplíku v nedalekém Valašském Meziříčí.
     Slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič (1868-1947) dostal jiné zakázky, takže na rozhlednu se v podstatě zapomenulo. Ani není divu, když se zaměřil na svou další zakázku, projekt Lázeňského domu v Luhačovicích.
     Ještě v šedesátých letech minulého století svitla naděje na vybudování rozhledny, ale k realizaci opět nedošlo. Až v roce 2010 se realizovala stavba, která se tím pádem "narodila" až po neuvěřitelných 112 letech.
     Potřebné peníze, které se v dnešní době vyšplhaly na částku 12,2 milionu korun, se díky dotacím zajistily. Tím pádem se mohla rozhledna začít stavět. Vyrostla do výšky 31 metrů, při čemž je vyhlídková plošina vybudována ve výšce necelých devatenácti metrů na úroveň terénu. Bylo použito dubové dřevo, které má ideální parametry na nosné prvky. Na další části se pak využilo měkčí jedlové a smrkové dřevo. Celkem se jednalo o 200 metrů krychlových kulatiny. Dalším využitým materiálem je především kámen a kov. Pokud jde o barevné pojetí rozhledny, vycházelo se z Jurkovičových staveb na Pustevnách.
     Z výtvarných prvků si můžete všimnout především dolní "chaloupky", různých vikýřků, věžovité osmistěnné nástavby, čtveřice štítů, které končí kabřincem a nahoře je dřevěná makovice. Při delším pozorování si pak můžete všimnout všelijakých neuvěřitelných detailů.
Výhled je především jižním směrem, krásný výhled na Rožnov pod Radhoštěm a blízké i vzdálené vrcholky. Východní straně dominuje Soláň, hřebeny Vsetínských vrchů. Západ především Valašské Meziříčí či Věřovické vrchy. Část výhledu na severní straně (Javorníky) je ale zakryta. Vzrostlé jedle a smrky brání ve výhledu, jsou ale poměrně daleko od sebe, takže hrozí nebezpečí, že je může větší vítr poničit. Radhošť, která je za nimi ukryta je stejně až za Černou horou... Na druhou stranu je ale na rozhledně tolik ke koukání, že pak výhled samotný je jen odpočinutím, nežli se opět vrátíte na pozorování dalších skrytých prvků. Když se pak vrátíte do města, uvidíte pouze vrchol rozhledny a to dokonce i z autobusového stanoviště.