Předklášteří 1.

První písemné prameny se zmiňují o tom, že asi dva kilometry od vsi Tušňovice vybudovala česká královna Konstancie se svými syny Václavem I. a Přemyslem ženský cisterciácký klášter Porta coeli (Brána nebes). A tak se k roku 1233 buduje v Předklášteří stavba, která je dnes národní kulturní památkou. Přes veškeré historické útrapy slouží svému původnímu účelu i dnes. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je románsko-gotická stavba. Bohatě zdobený gotický portál na západním průčelí byl restaurován na začátku našeho století.
     Nad vstupními dveřmi můžete v portále uvidět jak pod žehnajícím Kristem zakladatelku kláštera královnu Konstancii, tak i jejího syna krále Václava I., tak i druhého syna Přemysla a nakonec i dceru abatyši Anežku. Dále si na portále můžete prohlédnou například dvanáct apoštolů, zvířecí a rostlinné motivy a dvě figury lvů. Po pravé straně je pak k vidění i sousoší Kristus na Olivetské hoře, jedná se o renesanční práci z 16. století. Klášter, který mám pozdně barokní interiér od předních umělců své doby (F. A. Maulbertsch, I. Raab, O. Schweigl, J. Starn či J. Winterhalder) je celoročně otevřený a můžete si i Křížovou chodbu (1260), jedinou neporušenou stavbu tohoto typu na Moravě. Ta obklopuje čtvercový rajský dvůr a na východní straně k ní přiléhá kapitulní síň s kamenným čtenářským pultem uprostřed místnosti. Navíc jsou zde pochování jak markrabě moravský Přemysl (1239), tak i jeho matka Konstancie (1240). Ta byla manželkou Přemysla Otakara I. a byla dcerou uherského krále Bely III. Brána nebes patří mezi nej památky raně středověké architektury u nás.
 

Největších období rozkvětu se klášter dočkal za Přemyslovců, lucemburských markrabat Karla a Jana Jindřicha a také v době baroka. Horší to už bylo za husitství. Klášter je zpustošen a sestry přežívají v klášteře na Starém Brně. V roce 1454 dochází k znovuvysvěcení baziliky, ale přichází období třicetileté války a dochází k dalšímu pustošení. Pak ale opět dochází k jeho rozkvětu. V období 17. a 18. století je tu přibližně na 60 sester a pomalu dochází ke stavebním úpravám a podobě kláštera, jak jej známe dnes.
     V areálu kláštera Porta coeli se nachází skupina stromů, které byly vyhlášeny v roce 1978 chráněnými. Jedná se o 18 lip velkolistých a jeden jírovec maďal. Každý takový strom má dle zákona své ochranné pásmo, které se vypočítává podle průměru stromu ve výšce 130 cm nad zemí s tím, že je to pak ochranné pásmo o poloměru desetinásobku tohoto rozměru. Stáří stromů je dohadováno na necelých 400 let, první zmínky o nich pocházejí z roku 1625. Pokud jde o jírovec maďal, jedná se samozřejmě o strom, který u nás zlidověl pod názvem kaštan koňský..