Františkovy Lázně

Na dnešní výlet si vyjedeme "Pendolínem". Nádraží ve Františkových Lázních je jen pár stovek metrů od centra města.
   Ačkoliv pochází první písemná zmínka o zdejších minerálních pramenech je uvedena k roku 1502, první lázeňský hotel je zde postaven až v roce 1793.
   Svůj dnešní název získalo město (1865), které bylo dříve obcí (Ves císaře Františka) až v roce 1807. Jeho věhlas se šířil po celém Rakousku-Uhersku. Není divu, že se zde objevila velká řada osobností. Například J. W. Goethe, který se angažoval v nedaleké Komorní Hůrce, František I., L. W. Beethoven, J. Strauss. Z našich osobností Božena Němcová, Vítězslav Nezval či Franz Kafka.
   Léčivých minerálních pramenů je tu celkem dvacet. Využívají se jak k pitné kůře, tak i k uhličitým koupelům, irigaci (což zní vznešeně) nebo inhalaci. Pokud si myslíte, že je tu minerální voda s mírnou chutí, připravte se na překvapení. V žádném případě nelze říci, že by vás její chuť okouzlila.
   Aby voda splnila svůj účel, je neprve potřeba konzultovat pitnou kůru s lékařem. Ne každý může zdejší minerální vodu pít. Lékař vybere vhodný pramen a vybranou vodu musíte pít pomalu, nejlépe po douškách. Z mé zkušenosti po chvíli zjistíte, že voda na tělo začíná působit. Když jste tu jen na krátké návštěvě, pouze ochutnejte. Mohlo by se vám totiž stát, že budete mít s návratem domů menší problémy. Buďte si ale jistí, že vám zdejší voda nedovolí, abyste ji vypili více jak pár doušků...
   Většina vod je tu složena z minerálů se zastoupením síranu draselného. Nejznámější pramenem je Františkův. Je stejně jako Luční, Světlý, Glauber II. a IV., Natálie, Nový, Sluneční či Železnatý určen k pitné kůře. Nejen k pitné kůře slouží Glauber I. a III., Nový Kostelní, Císařský, Palliardi, Stanislav, Luisa. Ty se využívají i k balneaci. Pouze k balneaci se používají prameny Adler, Cartellieri a Marian.