Kdo přijede k hoře Říp autem, musí si zaparkovat auto pod horou. A u parkoviště si může přečíst před výstupem informační ceduli tohoto znění:
 
"Osamocený masiv památné hory Říp vystupující z roudnické roviny je klasickým příkladem vyvřelé stolové hory vzniklév době třetihorní. Skládá se z nefelinitového, obsahujícího olivínová zrnka a složeného z nefelinu, amfibolu, magnetitu, leucitu, augitu a slabé příměsi noseanu.
     Hora Říp byla původně holou a bezlesou kupou, zalesněnou až v roce 1879 jejímtehdejším majitelem Mořicem Lobkowitzem. V okolní krajině má velký význam jako přirozené útočiště zvěře a hnízdiště ptactva, na svazích se vyskytuje vzácná a teplomilná květena. Nejvyšší bod hory dosahuje 459 metrů nadmořské výšky.
     K Řípu se váže prastará pověst o příchodu praotce Čecha, popsaná prvním českým kronikářem Kosmou. Na památku slavného vítězství knížete Soběslava I. nad římským králem Lotharem byla na vrcholu rohu, na místě starého dřevěného kostelíka, v roce 1126 postavena románská rotunda, zasvěcená sv. Jiří. Hora Říp se stala častou inspirací zejména pro malíře a básníky, pořádány zde byly i tábory lidu a tradiční lidové poutě.
     Dne 10. května 1868 se zde konal tábor lidu za obnovu českého státního práva, kterého seúčastnilo přes 20 000 osob. Při této příležitosti byl z hory vyzdvižen základní kámen pro budovu Národního divadla v Praze. Vzhledem k významu, který tato hora pro českou historii má, je již po dlouhou dobu posvátným symbolem naší země a v roce 1963 byla spolu s románskou rotundou prohlášena národní kulturní památkou."
 
Další informační tabuli se zajímavými údaji najdete na vrcholu hory.