Mariánské Lázně 2.

Městem byly vyhlášeny Mariánské Lázně v roce 1866 a ještě koncem téhož roku byla vyhlášena ochranná zóna kolem léčivých pramenů. O dva roky později se zde konaly oslavy 50. výroční vyhlášení místa veřejnými lázněmi.
    Pokud jde o neznámější prameny, jsou jimi Mariiny, Ambrožovy, Karolininy, Křížový, Ferdinandův, Rudolfům, Přelátům, Antoníčkům, mnou velmi oblíbený Lesní a mnoho dalších, které jsou ve městě i v okolí doslova "rozesety". Lesní pramen je znám a zmiňován již v roce 1683, jeho voda působí příznivě na průdušky a při urologických potížích.
    Nedaleko pramene je Hudební pavilon, pamětí kámen Beneše Třebízského, sousoší Oblbrama zoubka "Grácie" či sochy Johanna Wofganga von Goethe, který si Čechy a Mariánské Lázně velmi oblíbil a jeho velké lásky, Ulriky von Levetzow z Třebívlic na Litoměřicku. Kolonáda a pavilony jsou také velmi atraktivním místem. Ačkoliv jsou Mariánské Lázně mladým městem, je tu velká řada různých památek. Například kostely - Evangelický, Anglikánský, Nanebevzetí Panny Marie či turisty vyhledávaný pravoslavný kostel sv. Vladimíra. Významných budov, které tu můžete sledovat na každém kroku by se dala napsat také spousta. Jenom namátkou uvedu Centrální lázně s Maiiným pramenem, Lázeňský dům Jitřenka, Anglický dvůr, hotel Krakonoš, Maxim, Kolonáda, Zvon, nesmím ale zapomenout na "Zpívající fontánu", která dotváří atmosféru lázeňského města, ve kterém dokonce jezdívaly i tramvaje...
    Zajděte se také podívat na vrchol kopce Hamelika, na kterém stojí již od roku 1876 stejnojmenná rozhledna. Vyhlídková kamenná věž a její okolí je sice už zarostlé po většině lesem, ale je to velmi romantické místo.