Kuks - zámek

Na kamenném schodišti se v horní části zachovaly sochy Neptunů z dílny J. Kohla. Nadsocha Goliáše (původně Hekomana-Zvykomila) z let 1720-21 a schodištěm je Davida z roku 1729 (z Braunovy dílny). Před školou je plastika Krista od E. Maxe z roku 1858.
     František Antonín Špork své plány proměňoval hned v činy. Zvolil si Kuks za své sídlo, dal zde postavit zámek a lázně, jež komfortem a přímo luxusním zařízením skutečně překonaly vše, co bylo známé. Stavitelské práce byla v podstatě skončeny v roce 1720. Ve stejné době vznikal na protějším břehu mohutný špitál s kostelem a řadami soch. Tak se zrodilo dílo, které uměleckou hodnotou nemělo nejen u nás, ale ani daleko za hranicemi rovnocenný protějšek. Bohužel postupem doby stavby na levém břehu chátraly a braly za své. Až roku 1901 byl zbourán i zámek. Z celé nádhery zbyl jen špitál a jeho sochařská výzdoba.
 
Dobová fotografie Hostince U Zlatého slunce ,který byl založen hrabětem F. A. Šporkem v r. 1699. V tomto domě sedával u džbánku piva nebo sklenky medoviny nejeden umělec té doby, který na zakázku hraběte Šporka vytvářel slavné lázně KUCKUS BAAD.
     Sedával tu i sochař Matyáš Bernard Braun, malíř Petr Brandl, zajisté zašli i herci slavných divadelních společností, které v Kuksu hráli pro rozptýlení lázeňských hostů. Kdo ví, snad sem zavítal i jezuita Antonín Koniáš nebo Dr. Neuman, kteří dokázali hraběti Šporkovi znepříjemnit život v Kuksu.
     Hostinec, jehož obsluha nabízí jídla tradiční i mnohé speciality, pamatuje začátky Kukských lázní. Jejich rozkvět i úpadek. Byl zde i tehdy, kdy Kuks upadl v zapomnění. Je zde stále a pozoruje, jak se Kuks probouzí. Dnes je opět navštěvován herci z Comoedien-Hausu, malíři, řezbáři a dalšími umělci, kteří ctí odkaz tvůrců KUCKUS BAAD. Svojí činností společně s námi píšou novodobou historii barokního údolíčka zvaného KUKS