Na tomto místě proběhla jedna z největších bitev 19. století. Odehrála se 3. července 1866, válčilo tu 400 000 vojáků. Padlo tu celkem neuvěřitelných 15 000 vojáků. Následující podrobnější text jsem opsal z jedné z mnoha informačních tabulí, které najdete po celém bojišti:
 
"V době velkého rozkvětu činnosti Komitétu na konci minulého století vznikla na bojišti vedle pomníků i řada účelových zařízení sloužících především k podnícení turistického ruchu. Roku 1894 nechal dobřenický statkář Karel Weinrich postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků (dnes mezi budovou muzea a rozhlednou). O 5 let později v roce 1899 k němu přibyla rozhledna, jejíž stavbu financoval Ústřední spolek. Vyhlídková věž vysoká 25 metrů byla slavnostně vysvěcena společně s osáriem (kostnicí) dne 2. listopadu 1899. Poblíž rozhledny vyrostla téhož roku i restaurace.
   Původní rozhledna sloužila návštěvníkům bojiště 100 let. Na jaře roku 1999 byla demontována a na jejím místě byla postavena nová ocelová konstrukce trubkové příhradové věže vysoké 56 metrů o celkové hmotnosti více než 63 tun. Ve výšce 35 metrů, tedy o 11 metrů výše, než byl ochoz staré rozhledny, je umístěna vyhlídková plošina o velkosti 6,9 m x 6,9 m a šířce lávky 1,3 m. Výstup na vyhlídkový ochoz a sestup umožňují dvě nezávislá lomená osmiboká schodiště o šířce 0,7 m.
   Přímo proti vyhlídkové věži směrem k bývalému Gabrielinu dvoru, někde ze dnešním sokolským hřištěm, mezi osáriem a pomníkem Kuhnovy baterie bylo 3. července 1866 umístěno vrchní velení rakouské Severní armády. Odtud byl panoramatický výhled na téměř celou bitevní linii, její střed směrem k Dubu a levé křídlo k Dohaličkám, později k Probuzi. Vidět byl i les Svíb, protože lesní porost kolem rozhledny nebyl v době bitvy ještě tak rozsáhlý jako dnes. Pouze pohled zpět a na krajní pravé rakouské křídlo chyběl. Tak se mohlo stát, že byl vrchní velitel zaskočen průlomem pravého křídla pruskou 2. armádou a dobytím Chlumu u Hradce Králové. Nevěřil katastrofě, jež narůstala za jeho zády, až se o tom přesvědčil na vlastní oči. Tehdy po 15. hodině již bylo pozdě začít organizovat opětovné získání tohoto klíčového postavení bitevní linie.
   Bitva byla rozhodnuta, přesto však ještě neskončila. Zoufalé pokusy o znovudobytí Chlumu přinesly pouze další nesmyslné ztráty především na straně rakouské armády, jejíž pomalu postupující sevřené kolony záložních sborů byly vystaveny smrtící rychlopalbě pruských střelců ze zákopů."