Najdeme ji na vrchu (586 metrů nad mořem) nad Příbramí. Svého času to bylo nejpopulárnější a největší Poutní místo v Rakousko-Uhersku. Poutním místem to tu bylo už ve středověku. Stávala tu kdysi malá gotická kaple. V níž byla umístěna Mariánská soška, vyřezaná z hruškového dřeva, věnovaná arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Podle odhadů sem chodilo ročně na 250 000 poutníků.
    Za útrap třicetileté války zde jezuitští mniši stále ještě udržovali gotickou kapli. Tu pak dali členové řádu podle projektu Carla Luraga přestavět na poutní chrám ve stylu raného baroka. Paradoxem je, že svého času o této stavbě nechtěli vůbec příbramští měšťané ani slyšet. Nakonec ale pochopili, že to pro ně nebude vůbec nevýhodné.
    Časem se stala Svatá Hora výhodným obchodním místem. Vzkvétaly obchody, hostince a bohatli výrobci různých suvenýrů. Popišme si ale celý areál podrobněji. Před vstupem do areálu je náměstíčko s mariánským sloupem (1661). Nedaleko na kopečku stojí kalvárie (1692). V nedaleké lipové aleji stojí studna s údajně léčivou vodou (1673). Zajímavostí je příchozí schodiště (1728), vedoucí z Příbrami. Svého času (1849) totiž Svatá Hora byla samostatným horním městem zvaným Břehové Hory. Ty obdržely právo na čtyři výroční trhy. Schodiště je dlouhé neuvěřitelných 400 metrů a je celé zděné, zastřešené a úzkostlivě kopíruje terén.
    Poutní areál se pak skládá z Mariánského kostela se třemi arkádovými kaplemi v průčelí. Další tři kaple se nacházejí na západní straně chrámu. Kolem dokola jsou obklopeny ambity se čtyřmi nárožními kaplemi a zvonicí. Prahem k vlastnímu chrámu je pak 3 metry vysoká terasa se čtyřmi schodišti a zábradlím, doplněným 62 sochami a vázami s reliéfy Českých Madon. V současné době spravuje celý objekt probošt. Jaký měl celý areál popularitu lze zjistit jen přečtením pár jmen lidí, kteří se podíleli na malířské a sochařské výzdobě (P. Brandl, J. Brokof, F. W. Herstoffer, M. Hueber).