Město se nachází na Vysočině mezi třemi rybníky (Staroměstský, Štěpnický, Ulický). Protéká jím Telčský potok. Zeměpanský dvorec se strážní věží a kostelem s tím, že zde bylo sídlo královského správce je datován k roku 1335. Město samotné založil rod pánů z Hradce k roku 1339. Předpokládá se, že pak byl vystavěn hrad s podhradím, soustava vodního opevnění, kostel a bylo vybudováno v dosahu gotických domů i tržiště.
    Když pak prakticky půl náměstí zničil požár, nikdo netušil, že o pár let nastane ještě větší katastrofa. Tou byl příchod husitů pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic. Hrad se jim ale dobýt nepodařilo.
    Na náměstí můžete vejít po hrázi rybníka a přes Dolní (Malou) bránu, která byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1579. Původně tu byl padací most a bašta.
    V roce 1604 se město stává majetkem rodu Slavatů, konkrétně Viléma Slavaty. Po švédském vpádu a konci třicetileté války přichází do města jezuité. Těm je vybudována naproti zámku kolej a kostel. V té době však není ještě náměstí v rozsahu dnešního. Kolem roku 1762 (město získávají Podstarští-Lichtensteinové) dochází k budování uměleckých doplňků města. Duchovní rozvoj však končí díky reformám Josefa II. a zrušení jezuitského řádu.
    Je jasné, že při rozvoji města už nelze "udržet" historické hodnoty města, protože je potřeba upravit podmínky života v něm danému období. Telč má ale to štěstí, že byla uznána roku 1992 do seznamu UNESCO jako světové dědictví. Tím pádem se tu můžete v současnosti procházet po městě a jeho okolí. Kochat se krásou tohoto místa. Jsou tu k vidění památky z prostředí měšťanského, církevního i šlechtického. Prolínají se tu různé stavební prvky. Jde zejména o gotiku, renesanci a baroko.