V roce 1713 byly postaveny kamenné mosty, které spojují předhradí s prvním nádvořím. Předhradní most má čtyři oblouky. Zdobí jej sochy světců 1725-35, které vytvořili bratři Jelínkové s Kosmonos. Jejich originály si můžete prohlédnout uvnitř kostelíku sv. Jana Nepomuckého (1722). Jeho kruchta se zřítila roku 1728, ale kostelík, byl znovu opraven.
    V letech 1838-41 se do úprav hradu pustil syn Jana Lexy z Aehrentalu. Jako vodítka využil staré obrazy hradu. Dal postavit schody mezi druhým a třetím nádvořím. Vyrostl tu dokonce pseudogotický palác. Byl přistavěn předhradní hostinec. Nesměla scházet ani zajímavá příjezdní brána. Zvelebený areál hradu a předhradí tím získal na nové atraktivitě. Z terasy kostelíku se otevírá krásný výhled na okolí v čele s Kozákovem. Valdštejn se stal jedním z prvních u nás přístupným veřejnosti. Stalo se tak údajně po roce 1820. Původní ráz hradu je sice narušen, ale to nic nemění na atraktivitě tohoto krásného místa. Hradní prostor je dost velký, tím pádem tu můžete strávit příjemný den.
    Svého času sem jezdilo hodně umělců. Například hudební skladatelé Josef Bohuslav Foerster (vytvořil tu Pátou symfonii a oratorium Svatý Václav) či Vít Nejedlý. Toho zdejší prostředí inspirovalo k napsání Valdštejnské suity. Jezdila sem ráda i herečka Antonie Nedošínská. Přijďte se podívat i vy. Pokud bude příznivé počasí, můžete vidět v dálce  siluetu Ještědu...