Ještě dříve, nežli dojdeme do cíle dnešního výletu, zastavíme se v obci Běstvina. Ta se nachází na jižním úpatí Železných hor asi 30 kilometrů jižně od Pardubic. První písemné zmínky o ní pochází z roku 1137. Vznikla pravděpodobně při putování lidí po nedaleké Liběcké stezce (navazující na Zlatou stezku). V té době tu byly pralesy
a nedostupné prostory. V dnešní době je to klasická vesnice, ke které patří ještě místní části Spačice, Pařížov, Vestec a Rostejn.
Kdysi tu byly rozsáhlé vinice, po kterých zůstal jen název zdejšího kopce. Svého času tudy procházela husitská vojska směrem na Lichnici z Čáslavi na Chotěboř...aby pak tudy byla hnána zpět. Jak tu mohlo tenkrát vypadat, si jistě každý dovede představit. První, co padlo požáru, byl původní kostel z roku 1137. Třicetiletá válka jistě také nebyla příznivou k prospěchu obce. Tyto události dodnes připomíná dřevěný kříž na kopci nad obcí. Dnes jsem tu ale kvůli jedné konkrétní památce. Ta vznikla v roce 1720 podle plánů známého stavitele, J. B. Santiniho Aichla. Šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého s šestibokou
lucernou byla vystavěna ve slohu barokní gotiky a svého druhu jsou v naší republice k vidění pouze dvě. Ta druhá se nachází v obci Žireč u Dvora Králové nad Labem, nese také název Kaple sv. Jana Nepomuckého, ale na rozdíl od této, se na ni nedochovaly původní obrazy, výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého.
Pokud jde o zdejší sousoší, momentálně se nachází na výstavě barokního umění v Chrudimi. Pozitivní je, že bylo opraveno a můžete jej vidět prakticky v původní podobě. Je dílem sochaře a řezbáře Řehoře Thényho. Zobrazuje situaci, kdy andělé vytahují sv. Jana Nepomuckého z Vltavy v Praze pod Karlovým mostem.
Nedaleko kaple stojí původně gotický farní kostel sv. Jana Křtitele, který byl
barokně přestavěn v roce 1726. Nad schodištěm nad portálem je dodnes k vidění dvojznak finančníků této přestavby, rodu Birkensteinů. Další významnou stavbou obce je barokní zámek, který je ale nepřístupný. Patří k němu rozsáhlý čtyřhektarový park se vzácnými dřevinami. V parku ještě stojí, i když ve špatném stavu, dřevěný pavilon z roku 1935.
I když jsme už v dosahu hradu Lichnice, byla by škoda se nezajít podívat na přehradu s dvacetihektarovou vodní plochou na řece Doubravě. Nese název Pařížovská přehrada (vodní nádrž Pařížov), je vystavěna v image gotiky a má výšku 23 metrů při délce 142 metrů. V současné době se nachází na území Přírodního parku Doubrava, který vnikl za účelem ochrany krajinářského rázu údolí řeky Doubravy (začíná u Ronova nad Doubravou). Přehrada byla dostavěna v roce 1913 a důvodem její výstavby byly časté povodně (největší v letech 1885, 1888, 1897 a po té z roku 1908 se začalo uvažovat o její stavbě). K její stavbě bylo spotřebováno 310 vagonů písku a 460 vagonů cementu a 35 tisíc kubických metrů kamene. Jednalo se převážně o rulu, vytěženou nedaleko přehrady. Jak už to tak bývá, předpokládaná doba naplnění se předpokládala do čtyř týdnů. Díky přívalové vodě z části Železných hor se naplnila již čtvrtý den po zprovoznění. Pokud chcete přehradu navštívit a podrobně si ji prohlédnout, je třeba se předem s obsluhou vodního díla domluvit.
Dobrý výchozím místem ke zdolání zbytků hradu Lichnice je Město Třemošnice.
Podle dochovalých písmeným zpráv, pocházejících z roku 1564 je možné, že vnikly díky Lichnici. V obci mají i zámek, který je nepřístupný, ale vznikl po požáru hradu roku 1610, kdy se stal hrad na nějakou dobu neobyvatelným. Majitelé panství si tím pádem v podhradí postavili zámek s kaplí sv. Anny (ta
vznikla pozdějí a opět dle plánů již zmíněného Satniniho Ajchla).
Postupně se ze rozvinul průmysl, byla zde poblíž železárna a strojírna. Významnou se stalo i zpracování vápence. O počátcích těžby se dozvídáme z písmených pramenů již k roku 1398. S větším objemem těžby se tu začalo v roce 1878. Visutá lanovka z Prachovic byla svého času neuvěřitelnou stavbou a jednou z nejdelších svého druhu. Končila v Závratce, kde se dodnes na vápenku můžete podívat.