Mikulov 2.

Jsme v Mikulově a procházíme se po ulicích,uličkách a zákoutích města a blízkého okolí...
     Od konce 14. století se v Mikulově nacházelo židovské ghetto. Časem se ve městě prolnuly národy a víry, v 16. století se tu objevují habáni (novokřtěnci, anababtisté). Židovské osídlení zde bylo tak významné, že se tu v 18. století sídlil i vrchní rabín pro celou Moravu. Osídlení se soustředilo především do západního úbočí hradního kopce. Ghetto se rozšiřovalo, ale nevyhnulo se také ničivému požáru. Ten nastal v roce 1719. V té době ještě nikdo netušil, že v minulém století (v jeho šedesátých letech) nastane další pohroma. Byla zde totiž provedena plošná demolice asi 230 domů, včetně Dolní synagogy.
     Pokud jde o kostely, město jich má víc. Nejvýraznějším je kostel sv. Václava. Ten má čtyřpatrovou renesanční věž, manýristickoku štukovou výzdobu klenby lodi a přesbytáře. Pod kostelem je umístěna Lobkovické krychtě kostnice. Další stavbou je kostel sv. Jana Křtitele, sv. Mikuláše a synagoga. K tomu přidám i židovskou obřadní síň se hřbitovem. Na něm se nachází na 4 000 stojících náhrobků. Ve městě se nachází i židovská lázeň - Mikve...těch už na našem území moc není k vidění. Namátkou mne napadají dvě, jedna v Dobrušce, druhá v Boskovicích.
     Kozí vrch je nepřehlédnutelou dominantou města. K vápencových skalám na vrcholu Kozího vrchnu jsou zajímavě přistavěny domy, což zapřičiňuje nepřehlédnutelný ráz města. Kozí hrádek, to je v současnosti vyhlídková věž nad městem. Původně bývala dvoupatrovou dělostřeleckou tvrzí, mající ochoz a střílny.
     Severní okraji města s vrcholem Turold nabízí návštěvníkům rozsáhlé krasové jeskyně. Vede tudy i Naučná stezka Turold, která je dlouhá 300 metrů a má na své trase 8 informačních tabulí. Kdysi tu byl i největší vápencový lom v oblasti Pavlovských vrchů. Lom dnes nabízí naučnou stezku, nebyla daleko doba, kdy by se tu vytěžilo co se dá a krajina by změnila svůj původní ráz.
     Každý, kdo do tohoto kraje přijíždí, nepřehlédne Svatý kopeček (dříve Tanzberg). Je to výrazná přírodní dominanta, na jehož vrcholu stojí kaple sv. Šebestiána. Na vrchol kopce nás navíc zavede Křížová cesta. Kapli dal vybudovat František z Dietrichsteina jako poděkování Bohu, že pomohl překonat morovou epidemii. Původní objekt se ale nedochoval, jelikož v roce vyhořela. Ta dnešní byla vybudována v letech 1672-79 a později k ní přistavěna barokní sakristie.
     Na konec dnešního výletu mne čekalo překvapení. Když jsem se šel osvěžit na náměstí k pítku, oslovila mne nějaká paní. Říkala, že mne zná a dovedla mne ještě "ukázat" manželovi. Nakonec jsem zjistil, že se v podstatě známe přes své příbuzné. Na rozdíl od manželů, kteří zde byli na dovolené, já byl druhý den "očekáván" v zaměstnání...