Kroměříž 2.

Třicetiletá válka přinesla městu zkázu, aby toho nebylo málo, nastala pak ještě morová epidemie. Obnova města nastala až po roce 1664, když Karel Liechtenstein z Kastelkornu nastoupil na biskupský stolec. Začal především s renesančně barokní opravou zámku, pokračoval domy na náměstí a též s úpravami zahrad. V první řadě Podzámecké a Květné. Než město dostalo nový kabát, následoval požár. Plně opravené mésto se skvělo ve své kráse k roku 1752.
     Městská radnice vznikla příspěním Františka z Dietrichštejna, rozhodující podobu ji stanovil v roce 1668 Karel II. z Lichtenštejna. Ve druhé polovině devatenáctého století byla zrušena vnější schodiště a bylo přistavěno druhé patro. Ze čtyřiceti metrů vysoké věže hlásný vytruboval hodiny a to ještě v roce 1866. Ve věži byl byt hlásného a pacholků, kteří hlídali město před požáry. Ve věži byl instalován zvon (Pirglok), který upozorňoval, kdy mají být uzavřeny šenkovní domy.
     V současnosti můžete opět vidět dva ciferníky, které připomínají staré měření času. V obřadní síni visí velký obraz Maxe Švabinského Žně.
     Dominantou města je bez pochyby arcibiskupský zámek, který většinou využívali olomoučtí arcibiskupové jako své letní sídlo. Zámek býval kdysi gotickým hradem, na jehož základech byla vybudována základní budova. Dnes má mnoho místností, které mají bohatě vyzdobené interiéry s dobovým zařízením. Součástí jsou i umělecko-historické sbírky, obrazová galerie představuje díla evropských malířů od patnáctého až do osmnáctého století. Rokokový sál se štukovou výzdobou nese název Sněmovní a konal se v něm v roce 1848 rakouský Říšský sněm. Dalšími sály jsou mimo jiné například Manský, Lovecký, Poradní, Carský či Trůnní. V zámecké knihovně je uskladněno 88 tisíc svazků a navíc se zde nachází i hudební archiv, čítající na šest tisíc barokních skladeb. Mne v zámku nejvíce zaujal stolní systém ramen, díky kterému se mohla překreslit mapa do různých měřítek. Do dneška jsem netušil, na jakém principu se mapy překreslovaly.
     V podzámecké zahradě se můžete nejen kochat její krásnou, ale je tu k vidění plno zajímavostí. Například rybníky (Dlouhý, Chotkův, Divoký), kolonády (Pompejská, Římská), busty (M. Chodka, Rudolfa Jana, Maxmiliána Sommerau-Beeckha) a namátkou mosty, domky, zvířecí koutek, obelisk, fontána, Francouzský sad. Můžete tu trávit hodiny a hodiny času a stále budete objevovat nové věci. Jedinou nevýhodou tohoto parku je, že pokud se rozvodní řeka Morava, poškodí ho prakticky v celé ploše...
     Pokud jde o kostely, v Kroměříži je jich velké množství. Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven mezi roky 1737-68 díky Řádu piaristů. Je vrcholným dílem barokního slohu na našem území, a to jak stavitelským, tak i výtvarným pojetím. Je dlouhý 42 metrů, široky 15 a vysoký u kopule 35 metrů. Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie tu stával od roku 1247. Po třicetileté válce se stal ruinou, ale v roce 1724 byl přestavěn. Jádro má barokní. Původní gotický kostel sv. Mořice byl založen ve 13. století. Husité jej poničili, po požáru v roce 1836 má již současnou podobu. Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje je nejmladším. Vznikl v byzantském stylu v letech 1946-48.
     Na závěr je ještě potřeba zmínit Biskupskou mincovnu. Proč? Protože, je poslední dochovalou mincovnou na území Moravy. Roku 1669 zde byla vyražena mince v hodnotě 100 dukátů. A kdo myslíte, že dal mincovnu vybudovat? Ano, kdo jiný, než-li již dvakrát zmíněný biskup.