Český Brod

Staré gotické město se nachází východně od Prahy a patří mezi vůbec nejstarší v Čechách. Vzniklo jako ochrana brodu přes řeku Šemberu na Trstenické stezce (jedna z nejdůležitějších zemských stezek - spojujících Prahu s jižní a východní Evropou) v první polovině 12. století a hlavní zásluhu na tom měl biskup Jan I. Proto se mu začalo říkat Biskupský Brod, na město byl povýšen kolem roku 1268.
     Dnešní název "Český" byl prvně zmíněn roku 1291. Město potřebovalo vybudovat opevnění, což se také kolem roku 1360 stalo. Jednalo se o hradby s rozměrnými baštami půlkruhového, podkovovitého a protáhlého půdorysu stavěné z červeného pískovce. Zbytek hradebního opevnění (v první polovině 15. století goticky obnoveného) se dochoval až do dnešních dní. Mezi svobodná královská města byl zařazen Český Brod císařem Zikmundem 4. února 1437 a obdržel městský znak. Ale ještě před tím - nedlouho po bitvě u blízkých Lipan uzavřeli představitelé města s panskou koalicí příměří a tím pádem mohli začít vyjednávat s císařem o dalším osudu města.
     Za třicetileté války bylo město zpustošeno a téměř vylidněno (a aby tomu nebylo dost, 29. dubna 1628 ještě vyhořelo). V druhé polovině 18. století se Český Brod stává známým poutním místem, o století později tu začíná průmyslový rozvoj. Ten vyvrcholí roku 1845 postavením železniční trati. Roku 1990 byl Český Brod vyhlášen za památkovou zónu. Rok 1945 se zapsal do dějin města tím, že tu německý generál Reumann ve zdejší škole podepsal kapitulaci části jednotek skupiny Střed. Od roku 1990 se stalo město památkovou zónou.
      Z historických památek se zachovalo především raně barokní předhradí Kouřimské brány, kostel sv. Gotharda barokně přestavěn 1765-72 (z původní stavby 1130 tu ještě zbyla nepatrná památka), u kostela stojící renesanční zvonice (1578-85) a barokní sousoší Svaté Rodiny (originál je v Polipanském muzeu). Zvláštností náměstí je, že bylo v renesančním období rozděleno blokem domů na dvě části. Uprostřed jednoho stojí bývalá radnice, v současné době je tu Městské kulturní a informační centrum, knihovna. Uprostřed druhého monumentální pomník Prokopa Velikého. Pod domy historického jádra se zachovaly (část je přístupná veřejnosti) staré gotické sklepy a spojovací podzemní chodbový systém.