Sečská přehrada

O mestečku Seč se dočteme už od roku 1318, ale to ještě byla spíš malou vsí. Od roku 1610 tu mají dokonce i renesanční zámek se zajímavým portálem. Seč se nachází u údolí řeky Chrudimky, vzdáleným od Chrudimi asi 18 kilometrů. Terénem ve svém okolí bylo ideálním místem k vybudování vodní nádrže. Hlavním důvodem byla regulace toku řeky a vodohospodářské účely. Postupem času se ale stalo ideálním místem k rekreaci a také se tu provozuje rybolov.
     A tak vznikla mezi roky 1925-34 zděná žulová hráz, vysoká 42 metrů. Jezero je dlouhé sedm kilometrů a má rozlohu 220 hektarů. Je zabudováno také do skalisek starých hradů Oheb (zmiňován k roku 1315, dnes je již jen torzem) a Vidštejn (píše se o něm již k roku 1348, ale je také pouhým torzem). Známější je Oheb, pojmenovaný podle řeky, které se tu kdysi říkalo Ohebka. V roce 1553 je již uváděn jako neobydlený. Co ale zůstalo, jsou nádherné výhledy do kraje a neuvěřitelný skalní převis. Okolí hradu je vyhlášeno přírodní rezervací.
     Koncem druhé světové války byla v hrázi vybudována vodní elekrárna. Ze začátku bylo k přívodu použito dřevěné potrubí. Nebylo povoleno využít ocel, takže se muselo improvizovat. Dřevo vydrželo až do padesátých let, kdy bylo opraveno a zůstávalo z převážné většiny stále potrubím dřevěným (854,3 metru z celkových 1280 metrů). Až v roce 2010 bylo vyměněno za ocelové. Původní dřevěné (stažené ocelovými obručemi) se sice nedochovalo, ale na třech místech v okolí můžete vidět zbytky opraveného v padesátých letech...
     Jelikož patří tato oblast k Železným horám, podloží tohoto území tvoří ruly ohebského krystalinika. A výhodou také je, že okolí přehrady tvoří vysoké skály, takže je celá stavba považována za velmi bezpečnou.
     Pár zajímavostí o hrázi určitě neuškodí. Kóta koruny hráze se nachází v nadmořské výšce necelých 492 metrů, hráz je dlouhá 165 metrů, široká je přibližně 7 metrů. Pokud si chcete udělat obrázek o objemu nádrže, jedná se o 21,8 milionů metrů krychlových. Jako hlavní materiál na stavbu tohoto díla byla použita libkovská žula, kterou sem dopravovali lanovkou. Celkově bylo použito 75 tisíc metrů krychlových kamene. Výkon Francisovy turbíny je 3, 12 MW.