ZOO Dvůr Králové nad Labem
aktuality

Týden duchů v ZOO Dvůr Králové nad Labem (23. 10. - 31. 10. 2004). Přijměte pozvání na "Týden duchů". ZOO bude vyzdobena desítkami vydlabaných dýní, "duchů". U vchodu do ZOO si každé dítě bude moci vydlabat a vystavit toho svého podle vlastní fantazie. Po setmění se dýně rozsvítí množstvím svíček a celá zahrada bude vypadat tajemně.

Tak nám letos končí Safari v sobotu 10. října... To jsem se dočetl včera v teletextu v televizi. Abych ale pravdu napsal - můj dojem ještě včera byl takový - že jsou již volné výběhy uzavřené. Zvířátka zazimována a pro návštěvníky končí dobrodružství ve formě jízdy autobusem po areálu Safari. Máme tedy ještě poslední týden možnost se zajet či zajít podívat...
     Do zahrady už dorazil podzim. Listy začínají žloutnout, zlátnout, červenat se či opadat. Ale zvířátkům to zatím nevadí, protože počasí je stále přívětivé. Měl bych dnešní návštěvu popsat jak probíhala. Nejprve jsem si zašel projet se po areálu Safari. Cestou viděl buvoly, zebry, žirafy, antilopy, nosorožce, pelikány, čápy a mnoho dalších zvířátek. V autobuse se nás sice moc nesešlo - většinou šlo o zahraniční turisty, ale výklad nám byl podán vyčerpávající. Do cesty se nám nejprve postavily krávy watussi - aby nás nakonec zastavili asi na minutu dva pakoně modří. Leželi u brány a nejevili pramalý zájem se hnout. Z areálu už je odvezena většina antilop vraných, protože jsou choulostivé na chlad. Zvířata se po Safari pohybují podle stavu počasí - tentokrát byla tedy většina úplně na jiných místech než v létě...
     Při cestě ze Safari se mi podařilo konečně vyfotografovat lva v novém pavilonu. Přišel jsem přesně ve chvíli, když dostal potravu. Než ale pustila ošetřovatelka lva do pavilonu, vyzkoušela - jestli se vyhřívá podlaha a napustila do korýtka vodu. Dál už mé kroky vedly zpět na tradiční procházku zahradou. Chvíli na mne koukala samička kudu velkého, vedle ve výběhu se přišli podívat na dosah štěkouni. V pavilonu ptáků - v odchovně již očividně vyrostli dva ibisové hadegaš. V a na pavilonu slonů probíhají konečné úpravy..."roste" i nové ubytování pro plameňáky. Dnes bylo v zahradě příjemně, počasí se vydařilo a můj konečný pocit při východu z areálu ZOO byl naprostá spokojenost.

Dnes jsem se vydal do Zoologické zahrady po týdenní chřipce. A tak jsem prošel jen základní část. Safari si nechám až na příště. Akvárium je ve Vodním světě již plně funkční a prohání se v něm opět velké ryby. V mořském světě se mi podařilo přesvědčit jednoho Holanďana, aby mi ukázal své snímky. Měl totiž velmi kvalitní fotoaparát. Má to o mnoho jednodušší než já, protože si může své snímky zvětšovat až v aparátu. Ale člověk musí pracovat s tím co má a pokud to umí, udělá hezké snímky i tak...
     Ve venkovní voliéře mne přivítal ledňák obrovský, můj oblíbený ibis hadegaš ale odletěl, než jsem k němu stačil dojít. Překvapení mne čekalo v Ptačím světě, když je v odchovně opět k vidění jeho mládě narozené 14. září 2004. Vedle něj je další mládě - koroptve korunkaté narozené 9. září 2004.
      Z dalších novinek vás zaujme určitě čtveřice gepardů narozených 11. července 2004 - kteří si klidně spali a nejeví žádný náznak sebemenších starostí. Jmenují se Petra, Ross, Gabriel a Tadeáš. Jsou to potomci samce Nescia a samičky Caren. Sloní pavilón roste doslova před očima - už je zastřešený. Sloni si vesele (pod vedením samce) venku "skotačí". U východu ze ZOO se se mnou rozloučil opět tradičně lemur.
     Dopolední návštěvnost je stále ještě solidní, odpoledne je to už "horší". Takže pokud se chcete po zahradě potulovat absolutně volně a bez fronty u zvířátek - doporučuji vám odpolední návštěvu. Je tu opravdu velmi hezky a dají se tu zažít i zajímavé příhody. Například jsem se musel smát, když jedna paní ubezpečovala svého manžela a děti, že nové zvířátko se jmenuje: "Opaki". Přesvědčený manžel pak chodil po zahradě a říkal dětem, že tu mají někde opaki...

Okapi (okapia johnstoni) - při prvním pohledu zjistíme, že má určitě něco společného se žirafou. Schází ji sice dlouhý krk, ale s porovnáním s ostatními savci je i tak o poznání delší. Na jeho úzké protažené hlavě jsou výrazné a dlouhé boltce, které jsou pro okapi nejtypičtější. Nejvíce vás ale zaujme mimořádně dlouhý jazyk, který si dosáhne až do očí a uší. Jeho základní barva je hnědá, u samic amláďat rudohnědá, u samců spíše černohnědá. Nohy jsou v kýtách černobíle vodorovně pruhované a níže už pak téměř úplně bílé až po černý proužek nad kopýtky. Jejich srst je krátká a přiléhavá. Malé růžky porostlé osrstěnou kůží mají jen samci.
      Tento zvláštní savec byl objeven až v roce 1901 a to hlavně proto, že se vyskytuje jen v určité pralesní oblasti Afriky. Je to vysloveně pralesní zvíře a chodí většinou po suchých vyšlapaných cestách v hustém podrostu deštných pralesů blízko řek. Je to mimořádně plaché a nedůvěřivé zvíře a denně nachodí asi jeden kilometr po svém teritoriu. Živí se převážně výhonky, větvičkami a listy stromů. Celkový počet těchto zvláštních a krásných zvířat je odhadován asi na 5 000 kusů. V zoologických zahradách se okapi chová jen výjimečně, protože je velmi choulostivá.