turistika.jpg, 78kB
Hřídelec

P1960271pan_01.jpg, 16 kBP1960271pan_02.jpg, 14 kBP1960271pan_03.jpg, 15 kBP1960271pan_04.jpg, 17 kBP1960271pan_05.jpg, 13 kBP1960271pan_06.jpg, 12 kB
Vesnice, která je částí Lázní Bělohrad, vzdálených od nich asi čtyři kilometry P1960270_small.JPG, 11 kBbyla postavena na úbočí a v údolí bývalé třetihorní sopky Horka a přírodní památky Hřídelecká hůrka. Existence obce je datována k roku 1367. Byla budována tak, aby domy stály na méně úrodné půdě a tím pádem se dalo využívat té úrodné k obživě jejich obyvatel. Název vznikl (podle pověsti) díky názvu hřídele, pravděpodobně mlýnského kola.
     Pozdně empírový kostel sv. Jiří, stojící v údolí je pozdně empírový z let 1839-40. Původní z 16. století stával v místech, kde je dnes P1960375_small.JPG, 14 kBpamětní křížek. Nejhezčí výhled na kostelík je ze stráně a před vrcholem kopce Malá Horka v nadmořské výšce 398 metrů. V dálce je vidět Lázně Bělohrad a vlevo do nich kostelík v zaniklé obci Byšičky.
     Aragonit (dále ještě natrolit, amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit...celkem tu bylo popsáno asi 30 druhů), který se zde dříve těžil je k vidění i v Národním muzeu v Praze. Dnes už je tu ale chráněné území, aby se zachránila tato geologická lokalita se vzácnými nerosty. Při těžbě kvalitnějšího čediče se kopec ve střední části znehodnotil, byly tu vybudovány komíny a komory, pseudokrasové jeskyně. Pokud jde o jakékoliv dobývání či případný sběr hornin a nerostů, ten je tu přísně zakázán.