Prvními majiteli města byli králové. V roce 1316 jej dává Jan Lucemburský do zástavy Půtovi z Turgova. Spolumajitelem byl i jeho syn Jan z Turgova. Karel IV. Turgovcům město odebírá v roce 1359. Převádí je na magdeburského Purkrabího Burgharda. Následuje opolský vévoda Bolek. Jak už tomu bývá, novými majitely se stávají opět Turgovci. Henslin a jeho syn Vilém město zdokonalují. Čile se tu obchodovalo se solí, vařilo se pivo. Po roce 1400 získávají město pán z Redernů. Nezadržitelně blíži období, kdy se tu objeví husité...
     Co je podstatné je fakt, že se v současné době jsou v historických prostorách prvního patra umístěny stálé sbírky městského muzea. Zde se dozvíte o historii úplně všechno. Dále se tu pořádají i různé výstavy. V dvoulodním klášterním kostele se nachází Galerie antického umění, kde jsou vystaveny kopie uměleckých děl.
     První františkáni do českých zemí pronikají přibližně v roce 1230. Zakladatelem řádu byl Giovanni Bernardone. Pokud vám toto jméno nic neříká, při vyřčení jména František z Assisi už nebudete pochybovat. Na počátku života žil neskromně, v jeho průběhu se rozhodl sloužit chudým a potřebným. Františkáni nosí hnědé kutny a v pase mají převázaný bílý provaz se třemi uzly na konci. Ty představují základní pravidla řádu. Čistotu, chudobu a poslušnost. František ale založil ještě dva řády. A to společně s Klárou Klaristky. Také řád pro laiky - Terciáře. Mateřský kostel františkánů pojmenoval Porciunkule (nejmenší částečka). To vyjadřuje skromnost a chudobu příslušníků řádu. Na památku vysvěcení kostela 2. srpna 1223 si členové řádu připomínali každoročním slavením poutě, nazvané právě Porciunkule.
     Největší rozvoj řádu nastal začátkem 17. století. V Hostinném se znovu objevují 23. listopadu 1666, kdy sem přicházejí z Brna s cílem vybudovat tu klášter. Získávají bývalou jezuitskou kolej, začínají se stavbou nového klášterního kostela. Základní kámen vysvětil biskup královéhradecký Matouš Sopek z Bilenberka. Prakticky hotový kostel ale nevydržel díky chabým základům, které byly položeny do místa, kde byly spodní vody. Následovalo jeho zbourání a začalo se se stavbou kostela nového.
     V roce 1674 získávají františkáni pozemek nový a povolení na další území, na kterých by měl stát klášter se zahradou... Po dostavbě se začala využívat klášterní lékárna, klášterní špitál s tím, že se používaly různé léčivé byliny, pěstované v zahradě. Důležitým léčivem byly také různé produkty včel, které františkáni chovali. Příjem získávali díky prodeji čajů, mastí či léčivých olejů.
Historie Řádu sv. Františka v Hostinném končí ke dni 13. dubna 1950, kdy byl vyklizen a mniši násilně odvezeni. Klášter byl pak ještě používán jako internační tábor pro řeholnice...aby se rozhodlo o jeho likvidaci k roku 1969. K tomu naštěstí nedošlo, protože byl kostel určen jako místo pro Galerii antického umění. Klášterní konvent ale chátral až do roku 2009, kdy se začalo s jeho rekonstrukcí.