banner_zoo.gif, 82 kB

Babiččino údolí 2.
Z dopisu Boženy Němcové sestře Adéle 21. listopadu 1856:

"Mé krásné mládí, sladká samota, ve které jsem žila, prosté vychování, jakého jsem požívala, krátce ideální dívčí život, ta čistá, krásná poezie, ráj našeho života - bo to bylo! Nikdo z vás nevidí milé Ratibořice tak krásnými jako já! Vy vidíte v nich jen prózu skutečnosti, mně zůstaly rájem! Každý kámen, každou květinu vidím ještě, jak byly, dokud jsem byla děvčetem, děvčetem plným obrazivosti".
 
Naučná stezka "Babiččino údolí" vede po značených turistických cestách od Barunčiny školy v České Skalici do Ratibořic a končí na Rýzmburku. Celkem měří 7,5 kilometru. Je v provozu od 1. května do 30. září.
P1070436_small.JPG, 10 kB     Na informačních tabulích (těch tu najdete po cestě několik) se dozvíte mnoho zajímavostí. Například, že osou Babiččina údolí je řeka Úpa. Nepatří k žádným velkým veletokům, vždyť měří pouhých 73 kilometrů. Pramení na hřebenech Krkonoš v nespočetných tůních a tůňkách úpské rašeliny, chráněna majestátem Sněžky. U havlovické hájovny vtéká řeka Úpa do Babiččina údolí.
     Ve svých vlnách zrcadlí pobřežní louky, duby, olšiny, listnaté, smíšené i jehličnaté lesy. Spěchá pod Boušínem, Mstětínem, Slatinou nad Úpou, Červenou Horou. Klikatí se v lukách pod Rýzmburským altánem, za Červeným mostem směřuje na Pohodlí, k Bílemu mostu a Viktorčinu splavu...
     Na další informační tabuli se pak dozvíte, že původní panské bělidlo, kde Panklovi bydleli po svém příjezdu do Ratibořic v létě 1820 (kde Barunka prožila šťastné dětství s milovanou babičkou), stálo poblíž starého zámeckého skleníku vedle ovocné zahrady. Kolem roku 1830 nařídila vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská panské bělidlo (čp.6) i skleník (čp.6a) zbořit. Zrušila ovocnou zahradu a nedaleko zbořeného bělidla příkázala postavit nový skleník s bytem pro zahradníka. Ke skleníku rozšířila zámecký park. U mlýna zřídila novou ovocnou zahradu pro pěstování zeleniny a okraských rostlin, oplocenou vysokou cihlovou zdí.
     Panklovým pak Kateřina Zaháňská vykázala za nové obydlí vlhký, skoro sklepní byt o dvou místnostech s tmavou kuchyní (zřízenoz za zadní příčnou chodboz) v přízemí ratibořického dvora pod ratejnou. V tomto bytě již babička s Panklovými nebydlela, neboť se s dcerou Terezkou neshodla. Odstěhovala se k mladší dceři Johance do dvora. Později s ní z Ratibořic odešla nejprve do Dobrušky, brzy nato do Vídně...
Většina textů je velmi zajímavá. Nejlépe pochopíte Babičino údolí, pokud se sem, do tohoto krásného místa, nacházejícího se pár kilometrů od České Skalice u Náchoda, zajdete či zajedete podívat.