Kryštofovo Údolí

Několikrát už jsem měl příležitost přejíždět přes železniční viadukty v obci Novina. Navíc je ve vedlejší části obce, v Kryštofově Údolí k vidění orloj. To už samo o sobě nabízí námět na výlet. Z Liberce se vydávám směr Černá hora a první, co mne zaujalo při lesní Fénické cestě je potok. Jdu ho prozkoumat, protože se mi zdá, že je v něm hodně vody. Ostašovský potok pramení východně od Tetřevího sedla. Svou pouť končí v Machníně, kde se vlévá do Lužické Nisy.
     Černá hora, to je výzva vysoká 811 metrů a je to nejvyšší bod Kryštofových hřbetů. Vystoupat ji po vrstevnicích není zase tak obrovský výkon, ale vyjít ji přímo lesem, to už je horší. V lese směrem na vrchol se nachází Naučná stezka "Putování ještědským lesem". Tato stezka je naplánována jako poznávací pro turisticky zdatné děti a maminky s kočárky. Když jsem ji ale míjel, neviděl jsem ještě instalované informační cedule. Na netu je ale k vidění Průvodce stezkou, ve které nevypadá vůbec špatně.
    Lesy jsou tu pěkné a smíšené, místy i hezké průhledy. Po vydatné procházce směřuji své kroky směrem k obci Novina, kde se nachází železniční viadukty. Malý se nachází nedaleko penzionu Údolanka, ten velký o pár kilometrů dál. Na jejich stavbách se podílelo na 3 000 dělníků a vznikly mezi lety 1898-1900. Monumentální velký, který byl vyhlášen technickou památkou, stojí na čtrnácti podpůrných sloupech ční do výšky skoro třiceti metrů. Byl vystavěn převážně z metadiabasu z okolích dolů. Je dlouhý 202 metrů a je zajímavý z kteréhokoliv místa. Nedaleko viaduktu je i vyústění tunelu dlouhého 818 metrů.
     Novina je součástí obce Kryštofovo Údolí, do kterého budu směřovat mé další kroky. Dominantní stavbou je tu kostel sv. Kryštofa, (který tak nahradil původní luteránský kostelík) mezi lety 1683-86. Vedle stojí raně barokní dřevěná zvonice. Ještě je tu v areálu stará márnice. V ní jsou k vidění kopie dřevěných desek zobrazujících "Tanec Smrti". Součástí areálu je barokní fara (1768) a schody se sochou sv. Václava.
     Pokud jde o obec, mající původní název Údol svatého Kryštofa, první písemné zmínky o ní pochází z roku 1581. Byla hornickou osadou, ve které se těžilo stříbro, železo a částečně i olovo. Obcí protéká říčka Rokytka, která pramení na svahu Černé hory. I když vypadá nenápadně, dokáže se nepříjemně rozvodnit. Přes říčku byl postaven barokní mostek, na kterém stojí socha sv. Jana Nepomuckého, ale není to ta původní.
     Co je tu ale hlavně v současnosti k vidění je socha čůrajícího psa a především orloj. Nápad na orloj vznikl v hlavě pana Chaloupky, figury vytvořil pan Plechatý a mechaniku vymyslel pan Otmar. Součástí orloje jsou i boční sluneční hodiny. Každou hodinu si tu můžete prohlédnout jinde nevídané.
     Pokud se budete procházet obcí, objevíte zachovalé dřevěné a hrázděné stavby. Zajímavou stavbou je i budova Obecního úřadu, která byla kdysi vilou továrníků. Zajímavá jsou Boží muka z roku 1692, mající architekturu dórsko-iónských sloupů přerušených kruhovitým obloukem.
     V historických materiálech jsem se dočetl, že se tu kdysi obyvatelstvo živilo výrobou troudu. Co je to ale troud? Zetlelé smrkové dřevo se pálí v pecích, ze kterých se pak z popela vyhrabává. Používal se v bělírnách.