reklamu
Frýdštejn
Zřícenina hradu se nachází na horním konci dlouhého strmého pískovcového hřebene (Turnovská pahorkatina) u stejnojmenné obce, 3 kilometry 
severozápadně od Malé Skály u Turnova. Hrad byl založen v první polovině 14. století (1367-85). Zdokumentováno je, že roku 1395 hrad už stál a pravděpodobné je, že jeho stavbu iniciovali páni z Biberštejna. Nasvědčuje tomu i název hradu, protože Biberštejnové byli majiteli zámku s podobným názvem - Frýdlant. Pískovcová skaliska skýtala pro hrad výborné předpoklady a navíc bylo ještě celé předhradí bylo obklopeno hradbou. Pro vstup do hradu byl využit jen úzký prostor, ale brána, kterou se do hradu vstupovalo se do dnešní doby nezachovala.
V dnešní době je velmi těžké určit, jaká byla vnitřní úprava hradu a rozložení místnosti. Při stavbě hradu ale skýtala měkkost skalních bloků, mnoho možností. Takže část místností byla vytesána přímo ve skála, zbytek dostavěn zdí. Ve skalním bloku se podařilo vytesat dokonce i tzv. kapli. Na nejvyšším místě hradu byla postavena okrouhlá vysoká věž, u níž se nacházela do skály vytesaná obilnice. Pod celým jádrem hradu je položeno předhradí, na němž byla postavena druhá věž, studniční. A právě z předhradí se vstupovalo dříve do hradu. V současnosti se vchod nachází ze severu ve skalní štěrbině u obranné věže.
Frýdštejn je typickou ukázkou vývoje hradů v první polovině 14. století. Největší slávu zažil jako hodně podobných hradů - za doby husitských válek. To byl vlastníkem hradu Bohuněk z Kováně. Ten byl po celou dobu válek až do nastolení vlády Jiřího z Poděbrad - horlivým stoupencem katolické církve. Ale pravda je, že příznivci byli i všichni v okolí. Roku 1432 byl obléhán husity, ale díky blízkému spojenectví Bohuše z Kováně s lužickými městy byl o něm včas informován. Současně s Frýdštejnem byl ve stejné době obléhán i hrad Potštejn a Pecka. Výsledek bitvy, která není ani kronikáři moc popisována bylo to, že se Bohuš zavázal do budoucna již nic proti husitům nepodnikat. Za zásluhy ho později Zikmund, když se ujal vlády v Čechách odměnil - věnoval mu několik vesnic. Za vlády Jiřího z Poděbrad se Bohuš z Kováně staví na jeho stranu, přestupuje v podobojí a tím pádem mu zůstává jeho dosavadní majetek. Roku 1460 Bohuš umírá a pak se na Frýdštejně střídají majitelé (Jiří Berka z Dubé, Zub z Landštejna...za Jana z z Vartemberka na Zvířeticích je pak hrad uváděn jako zámek. Časem byl Frýdštejn spojen s panstvím Český Dub a to už byl hodně sešlý. Roku 1591 je uváděn již jako pustý, neobyvatelný...
severozápadně od Malé Skály u Turnova. Hrad byl založen v první polovině 14. století (1367-85). Zdokumentováno je, že roku 1395 hrad už stál a pravděpodobné je, že jeho stavbu iniciovali páni z Biberštejna. Nasvědčuje tomu i název hradu, protože Biberštejnové byli majiteli zámku s podobným názvem - Frýdlant. Pískovcová skaliska skýtala pro hrad výborné předpoklady a navíc bylo ještě celé předhradí bylo obklopeno hradbou. Pro vstup do hradu byl využit jen úzký prostor, ale brána, kterou se do hradu vstupovalo se do dnešní doby nezachovala.V dnešní době je velmi těžké určit, jaká byla vnitřní úprava hradu a rozložení místnosti. Při stavbě hradu ale skýtala měkkost skalních bloků, mnoho možností. Takže část místností byla vytesána přímo ve skála, zbytek dostavěn zdí. Ve skalním bloku se podařilo vytesat dokonce i tzv. kapli. Na nejvyšším místě hradu byla postavena okrouhlá vysoká věž, u níž se nacházela do skály vytesaná obilnice. Pod celým jádrem hradu je položeno předhradí, na němž byla postavena druhá věž, studniční. A právě z předhradí se vstupovalo dříve do hradu. V současnosti se vchod nachází ze severu ve skalní štěrbině u obranné věže.
Frýdštejn je typickou ukázkou vývoje hradů v první polovině 14. století. Největší slávu zažil jako hodně podobných hradů - za doby husitských válek. To byl vlastníkem hradu Bohuněk z Kováně. Ten byl po celou dobu válek až do nastolení vlády Jiřího z Poděbrad - horlivým stoupencem katolické církve. Ale pravda je, že příznivci byli i všichni v okolí. Roku 1432 byl obléhán husity, ale díky blízkému spojenectví Bohuše z Kováně s lužickými městy byl o něm včas informován. Současně s Frýdštejnem byl ve stejné době obléhán i hrad Potštejn a Pecka. Výsledek bitvy, která není ani kronikáři moc popisována bylo to, že se Bohuš zavázal do budoucna již nic proti husitům nepodnikat. Za zásluhy ho později Zikmund, když se ujal vlády v Čechách odměnil - věnoval mu několik vesnic. Za vlády Jiřího z Poděbrad se Bohuš z Kováně staví na jeho stranu, přestupuje v podobojí a tím pádem mu zůstává jeho dosavadní majetek. Roku 1460 Bohuš umírá a pak se na Frýdštejně střídají majitelé (Jiří Berka z Dubé, Zub z Landštejna...za Jana z z Vartemberka na Zvířeticích je pak hrad uváděn jako zámek. Časem byl Frýdštejn spojen s panstvím Český Dub a to už byl hodně sešlý. Roku 1591 je uváděn již jako pustý, neobyvatelný...
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |