Krňovice 2.

Zvonice a zvoničky byly neodmyslitelnou součástí obcí. Nesloužili jenom k církevním účelům. Díky nim se vyhlašoval napřílad požární poplach, záháněly se přírodní živly a lidé si díky nim mohli seřizovat čas. Kdo by ze starší generace neznal například polední zvonění či večerní klekánici...a oznámení úmrtí v obci. V areálu je k vidění i kaplička, konkrétně z Humbuku.
     Špýchar z Prasku o Nového Bydžova stával na svém místě až do jara 2007. Jedná se o stavbu roubenou, vyrobenou z bukových tránů. Krov je tvořen krokvemi položenými na okapových trámech a vrcholové vaznici. Ta je podepřena třemi sloupky. Nevhodné střešní tašky byly nahrazeny původním tradičním štípaným šindelem. Uvnitř stavby je k vidění expozice zpracování přadného lnu (drhlen, trdlice, mědlice, vochle, cholička, rumlovačka, motovidlo), historické pračky a mandly.
     Špýchar ze Sezemic u Opočna má kamennou podezdívku, dřevěnná podlaha je příbíjena dřevěnými kolíky. Vypadá jako zděná stavba, mající bílou omítku. Jedná se o stavbu z měkkých dřev smrku a borovice. Uvnitř je k vidění expozice uchování a zpracování obilí.
     Pokud se jedná o statek, je to novostavba (použitá technologie odpovídá svou technologií prvkům lidové architektury) a nejedná se o historický objekt. Je to zázemí skanzenu a byt správce. Roubená staba vznikla podle předlohy stodoly v obci Ledce. Zajímavé je, že jsou všechny její prvky spojeny kolíky z jasanového dřeva. Střecha je pokryta jednou vrsvou štípaného šindelu. Celá stavba pak stojí na opukových základech, spojených pouze hlínou.
     Objektem, sloužícím jako depozitář a restaurátorská dílna je stodola z Klášterce nad Orlicí. Původní jsou pouze čtyři masivní kamenné sloupy. Stavba má německou vazbu krovu (se svislou nosnou stolicí).
     Nesmíme zapomenout na kovárnu. Stavba předlohu nemá, jedná se o zděnou kovárnu, mající roubená zázemí pro kováře. Nástroje jsou původní, pocházejí z nedochovalých kováren v Bělči nad Orlící, Nepasic a Vysokého Mýta. A když se řekne vesnice a kovárna, nikoho nepřekvapí ani škola. Ta zdejší pochází ze Všestar a byla vybudována přibližně v roce 1750. Klasická chalupa komorového typu má vstupní síň s černou kuchyní, obytnou místnost a komoru. Musíme si uvědomit, že často se ve školách učili i dospělí. K povinné školní docházce došlo až k roku 1774. Konkrétně v této budově se učilo pouze několik let.
     V expoziti praní se můžete seznámit s máchadlem, valchou, pračkou kejvačkou, ždímačkou s pryžovými válečky, dřevěným lavicovým, válcovitým dřevěným a litinovým mandlem. Jsou tu i další pomocníci hospodyněk. Jiné stavby a expozice jsou v plánu, mlýn už se rýsuje a lednice pro vodní kolo nebude jistě také problémem...
     Na závěr ještě rozkódujme zkratku ČSOP. Jedná se o Občaské sdružení - Český svaz ochránců životního prostředí. Jeho posláním je ochrana o obnova přírody, krajiny a životního prostředí, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života.
     Od areálu Podorlického skanzenu se můžete zajít ještě podívat po Naučné stezce "Písníky Marokánka". Cesta vás zavede k jednomu z největších písníků na našem území. Můžete si prohlédnou jak těžbu, tak i rekultivaci vytěžených ploch.
     Ještě na úplný závěr jsem opsal jednu výzvu... Možná víte o "starém harampádí", které zaplňuje nejednu půdu či stodolu. Rostou vám na zahradě zajímavé odrůdy ovocných stromů, z nichž by bylo možné získat rouby? Pokud vlastníte č ve svém okolí víte o předmětech jako je staré nářadí, stroje a zařízení, dopravní prostředky či nábytek z minulých dob, které by bylo možné získat za rozumnou odměnu do našich sbírek (popř. by je bylo možno zapůjčit do expozic skanzenu), prosíme informujte nás, případně nám učiňte nabídku.