Kačina 5.

Při toulání po zahradě jsem objevil informační tabuli, na které jsou zajímavá fakta:
Voda vždy patřila k důležitým kompozičním prvkům, které ve velké míře ovlivňovaly celkový dojem z historického parku a jež se významnou měrou podílela na vytváření takového životního prostředí, v němž se šlechtě dobře žilo. Estetický význam vody spočívá jak v účinku vodní hladiny, tak i v působení pohybující se vody a zahradní architekti všech dob využívali vody, kde jen to šlo. Voda však měla i svůj hospodářský význam a Kačina je příkladem, kdy se hospodářský a estetický význam vody vhodně doplňovaly.
     Již na přelomu 17. a 18. století hrabě Bernard Věžník dal odvodnit bažinatá kačinská luka, aby zde mohl založit oboru. V Nových Dvorech nechal v zámecké zahradě postavit vodotrysk a z nedalekého svatoanenského rybníka dal vyhloubit zvláštní kanál vedoucí k nově budovanému letohrádku. Rovněž Chotkové ve svých stavebních záměrech počítali s využitím vody. Již samo místo pro stavbu kačinského zámku bylo vybráno na návrší mezi potokem a mikulášským rybníkem. Vyměřování a hloubení kanálů i větších vodních nádrží předcházelo výsadbám dřevin v parku.
     Chotkové dokázali maximálně využívat uklidňujícího působení vodní hladiny, v níž se odrážela okolní příroda a jen malé výškové rozdíly jim zabránily využít druhého hlavního efektu vody v parku - zvuku padající vody v podobě zurčících potůčků. Řadu vodních kanálů na Kačině křížily lesní cesty s můstky lákající k projížďkám oborou a parkem. Zámek byl vkomponován do okolní krajiny tak, že na hlavní pohledové ose z čestného dvora byl mikulášský rybník s umělými ostrovy, dějiště mnoha významných společenských událostí...