Sněžka

Dnes se podíváme do Krkonoš. Začátek i konec dnešního výletu je v Peci pod Sněžkou. Prvním rozkoukáním z autobusu je Trutnov. Cílem se pak stává hora Sněžka (její název je používán od roku 1823, před tím se říkalo Sněžovka, Sněhovka, Pahrbek Sněžný). Město samotné je považováno za středisko rekreace a to jak letní, tak především zimní. Ve výsledném efektu to znamená, že jsou tu jak ve městě, tak převážně v jeho okolí různé rekreační a horské objekty. Z města samotného se můžete vydat na různé trasy...
     Při cestě na vrchol naší nejvyšší hory Sněžky (je tu více možností, ze které strany se na ní vydáte) budeme procházet hřebenovitou částí Krkonoš. Je to v podstatě území, které se nachází přibližně 2 000 kilometrů od arkto-alpinské tundry. Nejbližší podobná oblast se nachází v Alpách a Karpatech, které jsou vzdáleny příbližně 450 kilometrů. A čím se taková oblast vyznačuje? Především na ni schází les a má drsné klima. Její povrch je vytvářen mrazem, větrem a sněhem  to znamená, že se v ní vytvořily zvláštní druhy tundrových rostlin a živočichů.
     Samotná Sněžka je vysoká přibližně 1 603 metrů a nad okolní krajinu se tyčí monumentálních 200 metrů. Je nejvyšší horou Sudet i Krkonoš a je tu převážně větrné počasí. Průměrná roční teplota je tu 0,4 °C a to znamená, že je tu více jak 200 dní v roce teplota pod nulou. Průměrně vychází, že je tu 192 dní v roce nepříznivé počasí a přibližně stejně dnů horu pokrývá sněhová peřina. Vrcholem hory prochází státní hranice.
     V okolí monumentální hory můžeme objevit zajímavá místa. Například Krakonošovu rukavici, Malou Studniční jámu, Čertův hřebínek, Úpskou jámu, Rudník, Rudnou rokli, Čertovu a Krakonošovu zahrádku, Úpské rašeliniště, Velkou a Malou Studniční jámu...
     Na samotném vrcholu byla v druhé polovině 17. století postavena rotundová kaple sv. Vavřince, v roce 1850 Slezská bouda (dvakrát vyhořela, od roku 1976 tu stojí horský hotel Polská bouda) a o osmnáct let později Česká bouda (po ní zůstala už jen základová deska). V roce 1900 tu vznikla meteorologická stanice. K roku 1949 byla otevřena sedačková lanovka, vedoucí sem z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu. V provozu byla 63 let bez větších úprav... Nyní už sem jezdí moderní kabinková lanovka. V současnosti zde stojí také Česká poštovna s vyhlídkovou plošinou. A ať už z ní, tak i ze samotného vrcholu jsou úchvatné výhledy do všech stran...
     Když se řekne Sněžka, většina lidí si vybaví i Obří důl. To, že má při prvním pohledu podobu písmene U znamená, že se jedná o údolí vzniklé díky ledovci. Ten tu byl ale v době ledové. Podle propočtu byl dlouhý více jak čtyři kilometry s tím, že jeho výška byla 800 metrů. Jednodušeně napsáno, údolí vzniklo jeho stékáním, kdy strhával a sunul okolní terén nejen před sebou, ale i na svých bocích. Tím pádem se odkrývaly různé rudy barevných kovů. Díky tomu zde vzkvétalo v 15. století hornictví.
     Cestou údolím můžete pozorovat Malou a Velkou Úpskou jámu. Také Horní a Dolní Úpský vodopád. Terén je tu přímo ideální na tvorbu případných lavin. K pádu jedné z největších došlo v noci ze 29. na 30. červenec 1897. Jednalo se ale o zemní lavinu, která se uvolnila především díky čtrnáctidenních intenzivních deštích. Deště završila obrovská průtrž mračen. Tím vznikla největší povodeň v novodobých dějinách Krkonoš. Lavina (mura - suťový proud) se skládala především z bahna, klád a kamení. Nakonec s toho bylo postupně sedm převážně bahnitých sesuvů. Pomineme-li finanční škody, v lavinách našlo smrt i několik zde žijících lidí.