reklamu
Bradlo
Dnešní výlet zahájíme na autobusové zastávce Dolní Olešnice, Nové Zámky. K těmto obcím patří ještě Vestřev. Jejich celková výměra je 1260 hektarů a nachází se v 346 m n. m. Nejvyšší vrchol Bradlo, které je cílem mého dnešního výletu dosahuje 520 metrů. Pokud jde o obyvatele, žije jich tu přibližně 1 400. První písemná zmínka o těchto obcích pochází z roku 1241.
Dolní Olešnice se skládá z částí Dolní Olešnice a Vestřev. K tomu připadá navíc i osada Nové Zámky. Důležitým historickým faktem je, že ze směru Hostinného vedla po širokém kopci, kterému se říká Příčný, první formanská silnice. Ta navíc spojovala směry Trutnov a Jičín. Jelikož ale budeme nyní obcházet
pozdně renesanční zámek, dříve zvaný Olešnický, dnes Nové Zámky, něco si o něm povíme. Nejprve ale musím napsat, že je v současné době nepřístupný, vlastní ho soukromý majitel a po celém obvodu oplocení je natažena "žiletková" ochrana.
Název Nové Zámky se začal používat dle dochovaných zápisů k roku 1611. Jeho výstavba započala k roku 1597 a to za panovníka Jindřicha z Valdštejna. K roku 1607 již byl osídlen. K tomu je třeba dodat, že majitel měl zájem o založení malého městečka v okolí. Dospěl k tomu tak, že vedlejší město Hostinné bylo trochu "zastrčeno" obchodní stezce do Slezka. Ale tento záměr nebyl nikdy realizován.
Zámek vybudoval italský architekt Carlo Valmadiho. Ten si zdejší kraj oblíbil a žil tu prakticky 40 let. Má tu v okolí i některé další stavby, namátkou kostel v Horní Branné.
Zámek byl vybudován v renesančním slohu a to ve tvaru písmene L. V přízemí měl arkádový ochoz a dominantou byla šestiboká věž. Celá stavba měla sgrafitovou výzdobu. Vše si ale můžeme ale jen představovat, protože v průběhu času došlo ke stavebním úpravám. V letech 1880-90 dali majitelé, rodina Deymů ze Střítěže přistavět k zámku jižní novorenesanční křídlo. Faktem ale je, že se některé vnitřní úpravy dochovaly, ale v jakém stavu jsou nyní, těžko usuzovat.
K parku přiléhá romantický anglický park, dle pamětníků rozlehlý a krásný, ve kterém se nacházejí vzádné dřeviny. V zadním traktu zámku byly v zahradě vystaveny sochy z dílny mistra Jana Brokofa. Vstup do zámku vedl místem, kde byly vystaveny pozdně barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Později zde byla léčebna očních vad. Ta byla zrušena v roce 1998 a později byl celý objekt i se zahradou prodán soukromému vlastníku.
Ještě se podíváme u hlavní silnice doprava, kde stojí empírová patrová budova hostince(1833). A můžeme se vydat po úzké silničce směrem k Bradlu. Po pravé straně ještě uvidíme malý rybník Písák, kde se dřítě těžily české granátky. Přejdeme most přes Kalenský potok a strání se vydáme směrem k lesu. Tam už budeme stoupat až k odbočce na vrchol Bradla.
Místo, kde stával kdysi, přibližně na konci 13. století malý gotický hrad, objevíme díky zbytkům valů. Úplný vrchol kopce se nachází asi 200 metrů jihovýchodně. Název hradu se nedochoval, pravděbodobně byl v duchu názvu vrchu. Jisté je, že po roce 1325 už nebyl potřebný a postupně zanikl.
Údajně byl postaven a sloužil jako opěrný bod Řádu německých rytířů, který odtud "prováděl" kolonizační podnikání. Jelikož v blízkosti vedla obchodní stezka, sloužil malý hrádek, mající obytnou hranolovitou věž a hospodářské stavení ve své době k důležitému místu. Podle průzkumů byla součástí stavby
i kuchyně a kovárna. Při stavbě nebyl použit cement. Převážná část stavby byla dřevěná. Z jedné strany celého areálu jsou veliké skály, zbytek byl opevněn a ohrazen. Aby byla obrana dokonalejší, byly vybudovány i valy. Areál celého hradu lze odhadnou na velikost 40 x 45 metrů. Stezku bylo třeba chránit a bránit a k tomu byla potřebná stálá posádka.
Tím se dostáváme k dalšímu faktu, proč zanikl. Nevlastnil ho totiž žádný významný panovník. Podle mne je ale jistým faktem to, že je zde jeden z důležitých bodů, které byly potřeba k předávání signálů. A to kouřových či ohňových, které chránily celé území před případným nebezpečím. Předávaly se totiž po celém území a končily převážně v Praze. Během pár hodin tak bylo zajištěna informace, že se blíží případné nebezpečí.
Po požáru již nebyla stavba obnovována, její život skončil přibližně po sto letech jeho existence...
Po prohlídce a prozkoumání místa se vydávám zpět k rozcestníku. Další mé kroky vedou podél samostatných stavení do obce Debrné. Pod hřbitovem se pak můžete vydat směrem k mostu v Debrném, kde je autobusová zastávka. Pokud byste chtěli jít směrem na obec Mostka, nasměruje vás tam rozcestník se žlutým turistických značením. Já se ale ještě vydávám na vrchol sjezdovky Desítka, abych se podíval na mohutnost Bradla.
Pokud byste se rozhodli ještě podívat na nějaké atraktivní místo, můžete si dle turistického značení zajít například na stromový park v obci Hájemství a nebo na přehradní nádrž Les Království...
Na závěr se musím zmínit o tom, že jsem se dnes pohyboval na území Společenství obcí (východního) Podkrkonoší. Celkově je v něm zapojeno jedenáct obcí. Jedná se o Čermnou, Dolní Olešnici, Hajnici, Horní Olešnici, Chotěvice, Kocbeře, Kohoutov, Pilníkov, Staré Buky, Vítěznou a Vlčice.
Dolní Olešnice se skládá z částí Dolní Olešnice a Vestřev. K tomu připadá navíc i osada Nové Zámky. Důležitým historickým faktem je, že ze směru Hostinného vedla po širokém kopci, kterému se říká Příčný, první formanská silnice. Ta navíc spojovala směry Trutnov a Jičín. Jelikož ale budeme nyní obcházet
pozdně renesanční zámek, dříve zvaný Olešnický, dnes Nové Zámky, něco si o něm povíme. Nejprve ale musím napsat, že je v současné době nepřístupný, vlastní ho soukromý majitel a po celém obvodu oplocení je natažena "žiletková" ochrana.Název Nové Zámky se začal používat dle dochovaných zápisů k roku 1611. Jeho výstavba započala k roku 1597 a to za panovníka Jindřicha z Valdštejna. K roku 1607 již byl osídlen. K tomu je třeba dodat, že majitel měl zájem o založení malého městečka v okolí. Dospěl k tomu tak, že vedlejší město Hostinné bylo trochu "zastrčeno" obchodní stezce do Slezka. Ale tento záměr nebyl nikdy realizován.
Zámek vybudoval italský architekt Carlo Valmadiho. Ten si zdejší kraj oblíbil a žil tu prakticky 40 let. Má tu v okolí i některé další stavby, namátkou kostel v Horní Branné.
Zámek byl vybudován v renesančním slohu a to ve tvaru písmene L. V přízemí měl arkádový ochoz a dominantou byla šestiboká věž. Celá stavba měla sgrafitovou výzdobu. Vše si ale můžeme ale jen představovat, protože v průběhu času došlo ke stavebním úpravám. V letech 1880-90 dali majitelé, rodina Deymů ze Střítěže přistavět k zámku jižní novorenesanční křídlo. Faktem ale je, že se některé vnitřní úpravy dochovaly, ale v jakém stavu jsou nyní, těžko usuzovat.
K parku přiléhá romantický anglický park, dle pamětníků rozlehlý a krásný, ve kterém se nacházejí vzádné dřeviny. V zadním traktu zámku byly v zahradě vystaveny sochy z dílny mistra Jana Brokofa. Vstup do zámku vedl místem, kde byly vystaveny pozdně barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Později zde byla léčebna očních vad. Ta byla zrušena v roce 1998 a později byl celý objekt i se zahradou prodán soukromému vlastníku.
Ještě se podíváme u hlavní silnice doprava, kde stojí empírová patrová budova hostince(1833). A můžeme se vydat po úzké silničce směrem k Bradlu. Po pravé straně ještě uvidíme malý rybník Písák, kde se dřítě těžily české granátky. Přejdeme most přes Kalenský potok a strání se vydáme směrem k lesu. Tam už budeme stoupat až k odbočce na vrchol Bradla.
Místo, kde stával kdysi, přibližně na konci 13. století malý gotický hrad, objevíme díky zbytkům valů. Úplný vrchol kopce se nachází asi 200 metrů jihovýchodně. Název hradu se nedochoval, pravděbodobně byl v duchu názvu vrchu. Jisté je, že po roce 1325 už nebyl potřebný a postupně zanikl.
Údajně byl postaven a sloužil jako opěrný bod Řádu německých rytířů, který odtud "prováděl" kolonizační podnikání. Jelikož v blízkosti vedla obchodní stezka, sloužil malý hrádek, mající obytnou hranolovitou věž a hospodářské stavení ve své době k důležitému místu. Podle průzkumů byla součástí stavby
i kuchyně a kovárna. Při stavbě nebyl použit cement. Převážná část stavby byla dřevěná. Z jedné strany celého areálu jsou veliké skály, zbytek byl opevněn a ohrazen. Aby byla obrana dokonalejší, byly vybudovány i valy. Areál celého hradu lze odhadnou na velikost 40 x 45 metrů. Stezku bylo třeba chránit a bránit a k tomu byla potřebná stálá posádka.Tím se dostáváme k dalšímu faktu, proč zanikl. Nevlastnil ho totiž žádný významný panovník. Podle mne je ale jistým faktem to, že je zde jeden z důležitých bodů, které byly potřeba k předávání signálů. A to kouřových či ohňových, které chránily celé území před případným nebezpečím. Předávaly se totiž po celém území a končily převážně v Praze. Během pár hodin tak bylo zajištěna informace, že se blíží případné nebezpečí.
Po požáru již nebyla stavba obnovována, její život skončil přibližně po sto letech jeho existence...
Po prohlídce a prozkoumání místa se vydávám zpět k rozcestníku. Další mé kroky vedou podél samostatných stavení do obce Debrné. Pod hřbitovem se pak můžete vydat směrem k mostu v Debrném, kde je autobusová zastávka. Pokud byste chtěli jít směrem na obec Mostka, nasměruje vás tam rozcestník se žlutým turistických značením. Já se ale ještě vydávám na vrchol sjezdovky Desítka, abych se podíval na mohutnost Bradla.
Pokud byste se rozhodli ještě podívat na nějaké atraktivní místo, můžete si dle turistického značení zajít například na stromový park v obci Hájemství a nebo na přehradní nádrž Les Království...
Na závěr se musím zmínit o tom, že jsem se dnes pohyboval na území Společenství obcí (východního) Podkrkonoší. Celkově je v něm zapojeno jedenáct obcí. Jedná se o Čermnou, Dolní Olešnici, Hajnici, Horní Olešnici, Chotěvice, Kocbeře, Kohoutov, Pilníkov, Staré Buky, Vítěznou a Vlčice.
