Čáslav 2.

Město ležící v Čáslavské kotlině najdete 10 kilometrů jihovýchodně od Kutné Hory. Založil jej roku 1260 Přemysl Otakar II. jako město královské poblíž starobylého sídliště Hrádek. Ačkoliv mělo pevné hradby (francouzského typu), bylo roku 1421 dobyto Žižkovým vojskem. Sešel se tu pak sněm, který jako vrcholný orgán státu neuznal Zikmunda za českého krále a vyhlásil čtyři pražské artikuly. Roku 1522 pak postihl město velký požár...aby jej nakonec ještě vyplenili v letech 1639 a 1643 Švédové. Není tedy divu, že z původního opevnění zbyla jenom část na jižní straně města s jednou tzv. Otakarovou věží. I přesto, že se dochovala jen část - nemá tento druh opevnění dnes ve střední Evropě obdoby.
     Dominantou města je kostel sv. Petra a Pavla postavený na místě románského kostelíka z 12. století - z něj se zachoval portál. Raně gotický presbytář je z roku 1270, síňové trojlodí a kaple sv. Anny z doby kolem roku 1350. Věž byla přistavěna v letech 1461 až 1506. Kostel byl regotizovaný k. Hilbertem (1905-1)1. Před kostelem stojí sloup Matouše Ulického, čáslavského kaplana. Ten byl popraven roku 1627, protože se zůčastnil povstání.
     Z historických domů na náměstí vás určitě zaujme barokní radnice z let 1765-69, kde je v Žižkově síni uložena údajná lebka Jana Žižky nalezená v kostele roku 1910. Síň je přístupná veřejnosti. Další historické domy zastupují mnoho slohů prakticky od gotiky po empír. Ono celé náměstí je vůbec velmi rozlehlé a určitě zaujme každého. V jeho středu je kašna se čtyřmi sochami a na protilehlé straně od kostela sv. Petra a Pavla stojí socha Jana Žižky z Trocnova.
     Z rodáků bych se zmínil o R. Těsnohlídkovi, hudebním skladateli J. L. Dusíkovi a svého času tu v evangelickém semináři vyučoval J. Karafiát. Když se řekne Čáslav, vybaví se všem určitě dvě slavná jména, Jarmila Kratochvílová a Lída Formanová.