Těšín dříve býval jedním městem. Když bylo v roce 1920 rozhodnuto, že musí být rozdělen na dvě části díky faktu, že vznikly dva nové státy, stal se Těšínem Českým. V současnosti má necelých 26 tisíc obyvatel a rozlohu přibližně 34 kilometrů čtverečných.
A tak se stala řeka Olza (Olše), protékající městem, řekou hraniční. Levobřežní železniční předměstí starobylého Těšína se stalo samostatným městem s tím, že tu nebyla vybudována jeho základní
infrastruktura. A Těšín s historickým centrem se stal Cieszynem polským. Pro zájemce o jeho prohlíku je obrovskou výhodou, že přejde hraniční most a bez jakýchkoliv překážek si může město, plné historických památek a krásná zákoutí prohlédnout. Po prohlídce se můžete vrátit bez jakékoliv kontroly zpět na naše území.
Město Český Těšín se nachází na levém břehu řeky Olše v nadmořské výšce 270 metrů. Leží v Těšínské pahorkatině asi 25 kilometrů jihovýchodně od Ostravy. Z té se sem také můžete, stějně jako já, dostat vlakem. Z nádražní budovy se pak můžete vydat na hlavní náměstí, nazvané ČSA. Tam objevíte dominantní stavbu města, neorenesanční radnici, postavenou v roce 1928. Obloukový štít s hodinami okouzlí snad každého. Když jsem se do Těšína dostal o rok později, bylo to první místo, kam jsem zašel. Navíc je na náměstí neustále živo, stačí se jen posadit na jednu z laviček a pozorovat okolní život.
Obešel jsem velkou část města a zašel se podívat i do příměstského lesa Habřina, nacházejícího se v blízkosti
paneláků. Je tam i průtoční vodní nádrž Hrabinka, vybudovaná v roce 1953, kolem které sem tam stojí nějaký rybář. I dnes zrovna prakticky celé odpoledne pršelo.
Nakonec jsem došel ke koupališti a pak kolem hlavní silnice až ke známému Těšínskému divadlu. To je také zajímavé tím, že má dva umělecké soubory, které hrají každý jiným jazykem. A to česky a polsky, což je dalším unikátem, protože je to jediný polský soubor mimo hranice Polska.
V Českém Těšíně můžete ještě objevit mimo jiné i novogotický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (1894). Další církevní stavbou je evangelický kostel Slezské církve augsburského vyznání (1932). Nejstarší církevní stavou je ale kaplička ve Hřbitovní ulici, pocházející z roku 1848, památkou na židovské osídlení je pak bývalá ortodoxní synagoga.
Je poměrně zima, prší, už se stmívá. U hraničního mostu v Avionu probíhá nějaká oslava...na podiu stojí mladá neznámá zpěvačka. A já se ještě vydávám na polskou stranu, vstříc dobrodružství a poznávání neznámého. Fotografovat se už nedá, tudí další poznatky jsou pouze nezdokumentovanou vzpomínkou...