reklamu
Hořice
Věž samostatnosti
Věž samostatnosti
Nedaleko Hořic, na hřebenu Hořického Chlumu (408 m) byl v letech 1926-37 postaven monumentální pískovcový objekt. Navrhl jej jako památník obětem 1. světové války architekt František Blažek a doplnil další architekt Jindřich Malina
. Původní záměr byl, že bude v mohutné stavbě v přízemí vybudována pamětní Síň československých legií. A nad ní se bude tyčit 45 metrů vysoká rozhledna. Nakonec zvítězila myšlenka, aby vznikly sály dva a tím by vznikla symetrická stavba.
Základní kámen tu položil 10. července 1926 president Masaryk. Stavba pokračovala ale velmi pomalu, stavitel nakonec změnil i záměr a vybudoval ve výšce 20 metrů otevřený ochoz. Když se podíváte v současnosti na průčelí, pochopíte, že to ani není tak stavba, jako umělecké dílo. Není divu, vždyť v Hořicích je přece sochařská škola. A tak z konečné podoby stavby, která měla znázorňovat svými základy a přízemím sílu a svornost našeho národa a vysoká věž obraz vydobyté samostatnosti.Ke konečné podobě, jak ji můžete vidět na obrázku při vstupu po zdolání schodiště - však už nikdy nedošlo...
Konečná výška věže zůstala na pouhých 25 metrech a tak nakonec nebyla ani v současnosti dostavěna - ale soudobý účel rozhledny a vysílací věže plní až rozhledna nová, která stojí o pár stovek metrů dál a má železnou konstrukci a název "Hořický Chlum".
Nedokončená Věž samostatnosti byla zpřístupněna v roce 1938, ale její výzdoba se nelíbila ani okupantům, ani pak komunistům
a tak byla část plastik na průčelí zabedněna. Trošku světla přinesl až rok 1968, kdy proběhla částečná rekonstrukce plastik. Ale znovuodhalení všech soch a plastik nastalo až po revoluci. V roce 1991 byla věž znovu pojmenována Masarykovou věží samostatnosti a je plně přístupná. Západní síň je vlastně památníkem padlých za světových válek a ve východním křídle je pak instalována stálá expozice městského muzea. Chtěl bych vás ještě upozornit na krásně zdobená skla v oknech, je to opravdová nádhera.
A pokud si myslíte, že s ochozu, nad kterým ční později instalovaná kopule hvězdárny - není nic v okolí vidět, tak opak je pravdou. Za jasného počasí je vidět i Praha, ale běžně uvidíte Krkonoše, Orlické a Železné hory a především část Polabí a samozřejmě i Kunětickou horu u Pardubic. Pokud se po prohlídce okolí z ochozu věže chcete ještě projít po okolí, zajděte se podívat na nedaleko stojící barokní kapličku, která tu byla svého času postavena na odvrácení moru.
. Původní záměr byl, že bude v mohutné stavbě v přízemí vybudována pamětní Síň československých legií. A nad ní se bude tyčit 45 metrů vysoká rozhledna. Nakonec zvítězila myšlenka, aby vznikly sály dva a tím by vznikla symetrická stavba.Základní kámen tu položil 10. července 1926 president Masaryk. Stavba pokračovala ale velmi pomalu, stavitel nakonec změnil i záměr a vybudoval ve výšce 20 metrů otevřený ochoz. Když se podíváte v současnosti na průčelí, pochopíte, že to ani není tak stavba, jako umělecké dílo. Není divu, vždyť v Hořicích je přece sochařská škola. A tak z konečné podoby stavby, která měla znázorňovat svými základy a přízemím sílu a svornost našeho národa a vysoká věž obraz vydobyté samostatnosti.Ke konečné podobě, jak ji můžete vidět na obrázku při vstupu po zdolání schodiště - však už nikdy nedošlo...
Konečná výška věže zůstala na pouhých 25 metrech a tak nakonec nebyla ani v současnosti dostavěna - ale soudobý účel rozhledny a vysílací věže plní až rozhledna nová, která stojí o pár stovek metrů dál a má železnou konstrukci a název "Hořický Chlum".
Nedokončená Věž samostatnosti byla zpřístupněna v roce 1938, ale její výzdoba se nelíbila ani okupantům, ani pak komunistům
a tak byla část plastik na průčelí zabedněna. Trošku světla přinesl až rok 1968, kdy proběhla částečná rekonstrukce plastik. Ale znovuodhalení všech soch a plastik nastalo až po revoluci. V roce 1991 byla věž znovu pojmenována Masarykovou věží samostatnosti a je plně přístupná. Západní síň je vlastně památníkem padlých za světových válek a ve východním křídle je pak instalována stálá expozice městského muzea. Chtěl bych vás ještě upozornit na krásně zdobená skla v oknech, je to opravdová nádhera.A pokud si myslíte, že s ochozu, nad kterým ční později instalovaná kopule hvězdárny - není nic v okolí vidět, tak opak je pravdou. Za jasného počasí je vidět i Praha, ale běžně uvidíte Krkonoše, Orlické a Železné hory a především část Polabí a samozřejmě i Kunětickou horu u Pardubic. Pokud se po prohlídce okolí z ochozu věže chcete ještě projít po okolí, zajděte se podívat na nedaleko stojící barokní kapličku, která tu byla svého času postavena na odvrácení moru.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |